Média upřednostňují zelenou ideologii před fakty

S jednoznačně kritickým textem o Zeleném údělu, postaveném na fyzikálních zákonech, se v hlavních médií setká člověk jen stěží. Naopak ideologické texty bez reálného podkladu, vycházejí docela běžně.

Dopadové studie pro jednotlivé státy ke Green Dealu Evropská komise stále nepředložila. To však neznamená, že média musí jen papouškovat zelenou propagandu. Jejích kritiků, kteří na rozdíl od zelených mají praktické zkušenosti, je spousta. 

Přesto média citují a zvou aktivisty, ale ne energetiky. Média s velkou slávou informují o tom, když obnovitelné zdroje dodají náhodou víc elektřiny, než ty konvenční, neinformují však o tom, když obnovitelné zdroje dodávají jen mizivé množství elektřiny, případně vůbec žádnou. To zásadně zkresluje informace, jež se dostávají k lidem. Lidí, kteří kritizují překotné vnucování „klimatických řešení“ a mají přitom energetickou erudici stejnou – obvykle však vyšší – než mají zelení aktivisté, je dostatek. Dost je i těch, kteří se pořád nebojí v médiích vystoupit. A vysvětlit, proč zelený kvapík kritizují, v čem nás ohrožuje a jak by se mělo postupovat, aby to bylo bezpečné. Jenže tyhle lidi média neoslovují. Což opět zásadně deformuje informace, jež se dostávají ke čtenářům a divákům. Informační zdroje, jež sledují dodávky ze všech připojených zdrojů, jsou veřejně dostupné. Přesto z nich média nečerpají. I to hrubě zkresluje informace.

Média, stále běžně tvrdí, že plyn má poloviční emise oxidu uhličitého, oproti uhlí. To je pravda v místě spálení. Celkové skleníkové emise zemního plynu, tedy včetně těžby a přepravy, jsou se skleníkovými emisemi uhlí zcela srovnatelné. Čili vynucený přechod na plyn – místo uhlí nic jiného rychle po ruce není – odpovídá rčení „nula od nuly pojde“. Nebo „jeden za 18, druhý bez dvou za 20“. Navíc je ještě potřeba mohutnými investicemi sanovat likvidaci celého uhelného sektoru a za další desítky miliard postavit nové plynové zdroje a k nim odpovídající infrastrukturu. A jako zlatý hřeb s přechodem na plyn přichází závislost na jeho dovozu, jež vystřídá soběstačnost při používání uhlí z vlastních ložisek.

Ale znovu a především, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů, nedává to žádný smysl. Stejně, jako to nedává smysl z bezpečnostního hlediska. To nejlepší na konec: O celkových emisích zemního plynu ví EU od roku 2015. V tuzemsku je tato informace opakovaně publikovaná odborně zaměřenými médii. I přes to však tato fakta většina médií vesele ignoruje.

Může to být ještě náhoda? Nemyslím si. A tak nezbývá, než tato fakta psát alespoň tady na blogu. Díky, že ještě můžeme. Přeju vám všem hodně zdraví a štěstí v novém roce. Vážím si toho, že čtete i mé blogy.