Pořád to někde čtu. Praha se údajně rozpadá, doprava kolabuje. Je to pravda, nebo jsou Pražáci opravdu zpovykaní?
Krnáčová si touhle větou naběhla a stala se hřebíčkem do její politické rakve. Považuji ji za neschopnou populistku, stejně jako celé ANO. Chvástala se, jak všechno „prostě“ zařídí. A nezařídila skoro nic.
Paradoxně ale s jejím nechvalně slavným výrokem o zpovykaných Pražácích souhlasím. Pražská doprava totiž normálně funguje. Jasně, má svoje problémy, ale které velké město je nemá. Opravdový průšvih se stal jen jeden, když spadla Trojská lávka. Všechno ostatní jsou normální věci, které k životu patří.
Například dopravní uzavírky nejsou znakem nefunkčního města, ale naopak toho, že se opravují silnice, chodníky, potrubí, kanalizace. Ono to totiž bez oprav nejde. Zejména když v minulosti se vše soustředilo na megalomanské projekty a na opravy se jaksi zapomínalo.
Největší problém pražské dopravy je, že si příliš mnoho lidí myslí, že oni mají mít jakési přednostní právo. Víte, o kom mluvím? O řidičích aut. V drtivé většině jedou tím autem sami, ucpávají ulice a nadávají. Vadí jim uzavírky, cyklisté, dokonce i preferenční pruhy pro MHD.
Někde jsem četl, že v Praze je snad nejvíc aut na počet obyvatel v Evropě. To se někde musí projevit. Pokud ale lidé žehrají na dopravní zácpy, tak nejspíš nikdy nebyli autem v opravdovém velkoměstě. To by teprve viděli.
Pomohlo by, kdyby lidé aspoň občas nechali auto doma a jeli MHD. Jestli je totiž v Praze něco opravdu na světové úrovni, je to veřejná doprava. Dostanete se s ní opravdu všude, rychle a pohodlně. Navíc skoro zadarmo. Nemusíte řešit parkování, většinou ani ty zácpy. Akorát nesmíte mít arogantní myšlení ve stylu – sockou bych nikdy nejel. Kdo takhle přemýšlí, je totiž opravdu zpovykaný.
