Kvůli ropě už se vedlo mnoho válek různého typu. Nyní začíná být v tomto ošklivém kurzu plyn. Zatím se zbraněmi jen chrastí, ale každý pohár může jednou přetéct.
Velké napětí je kolem plynovodu Nord Stream II, který stavějí Rusové s velkou podporou Německa. Nelíbí se to Donaldu Trumpovi, který na firmy podílející se na stavbě uvaluje sankce, nelíbí se to Polsku a Ukrajině a nelíbí se ani poslancům Evropského parlamentu. Ti poukazují na obrovskou závislost Evropské unie na ruském plynu.
Další plynový střet se odehrává ve Středozemním moři, kde se o těžbu plynu pře Turecko s Řeckem. Celá věc zašla tak daleko, že obě země do oblasti vyslaly vojenské lodě.
To vše ukazuje na zásadní věc. Suroviny mají tak obrovskou cenu, že jsou různé země ochotné kvůli nim válčit. A může být ještě hůř. Odborníci spočítali, že již za pár let bude v Evropě kvůli ekologickému tlaku na odstavování jaderných a uhelných elektráren nedostatek elektřiny. S tím bude samozřejmě raketově růst její cena, a to i politická.
Na paměti by to měla mít i česká republika. Momentálně jsme velkým vývozcem elektřiny. Ale podle studie ČEPS se to již za pár let změní. Postupně se totiž budou odstavovat uhelné elektrárny. Měli bychom to ale dělat s velkým rozmyslem. Je sice správné snižovat emise, ale každá mince má dvě strany. Pár českých elektráren je v měřítku globálních emisí naprosto marginální záležitostí. Naopak pro české domácnosti i firmy jsou dodávky elektřiny naprosto zásadní.
Zatím je stále možné elektřinu i dovážet. Leckdy i levně, třeba když hodně fouká a německé větrníky jedou naplno. Brzy ale nebude dovážet odkud. Bude potřeba mít zajištěnu vlastní elektřinu. A může být velmi cenné, když budeme moci tuto elektřinu dodat třeba zrovna do zmíněného Německa, které jí bude mít brzy málo. Třeba nám na oplátku pomůže s dodávkami plynu, když se nás Putin rozhodne potrestat za neposlušnost.
