Pamatujete si kauzu lithium, která pomohla Andreji Babišovi vyhrát poslední volby? Tenkrát těsně před nimi očernil socany, že chtěli ukrást „2 tisíce miliard našich peněz“. On je prý zachránil. Jenže je asi někam zašantročil.
Uplynuly totiž už dva roky a onen pohádkový balík peněz nikde. Když se Babiše pirátský poslanec Ferjenčík zeptal, kdy že mohou občané zachráněné miliardy očekávat, dočkal se odpovědi, že se musí ověřit, zda se těžba lithia vyplatí. Aha.
A takhle je to u Babiše se vším. Vezměte si třeba dálnice. Ty měl Babiš na billboardu dokonce třikrát pod sebou. Ale pořád se žádné nové nepostavily. Místo toho už za velkého humbuku skončilo několik Babišových ministrů dopravy. Přitom Babiš o svých lidech tvrdí, že jsou to profíci a odborníci. No tak hlavně když stát neřídí žádná nemehla.
Ale ono bude líp, nebojte se. Babiš určitě přijde s dalšími a dalšími miliardami, které pro nás někde najde nebo zachrání. Sice je nikdy neuvidíme, ale o to nejde. Hlavní je, aby tohle virtuální blaho pomáhalo Babišovi k dalším a dalším volebním triumfům.
Teď mě napadá, když já tady takhle drze vytahuju Babišovy nesplněné sliby, nejsem náhodou vlastizrádce? Jak ono to vlastně je? Milovat svou zemi znamená milovat i svého premiéra a stát za ním v časech dobrých i zlých. A když je nějaký ten střet zájmů, tak má vlastenec stát na straně českých zájmů, nebo zájmů premiéra a jeho firem? Premiér má vždycky pravdu, nic než pravdu, a k tomu mu dopomáhá Bůh? To aby se v tom čert vyznal. A pak, že žijeme v ateistické zemi.
PS: Pamatujete si pohádku Obušku z pytle ven? Místo jitrnice jakou svět neviděl, dosaďme cokoliv, co Babiš slíbil. Ze všeho byla vždy jitrnice....
