Holuša má pravdu, ale MMA není zlo

Halový mistr Evropy v běhu na 1500 metrů Jakub Holuša se opřel do MMA a varoval před špatným vlivem zápasů v kleci na děti. Dočkal se nesouhlasné reakce od předního českého bojovníka Patrika Kincla. Otevřela se tak zajímavá debata

„Já bych to (MMA) nenazval sportem. Je to show a ne sport! Zamysleme se. Je pro naši generaci dobře, že většina společnosti šílí nad touhle akcí a kouká se, jak se kdo umí nejlíp mlátit? Pojďme udělat vše proto, aby naše děti po závodě nemusely na chirurgii nechat se sešívat,“ napsal na sociálních sítích běžec.

Kincl opáčil: „MMA z nich rozhodně neudělá vraždící stroje. Naopak je může zachránit před průsery, naučit je respektu, disciplíně a takhle bych mohl pokračovat. Trénink MMA není o mlácení se do krve a snažit se druhému ublížit. Je to o tom, se naučit být komplexním sportovcem a kontakt přichází až úplně poslední. Jde o rozvoj těla, ducha a nekonečného množství technik.“

Podle mého názoru mají kus pravdy oba dva. Důležitý je totiž kontext. Proto je moc dobře, že oba sportovci otevřeli tuto zajímavou debatu.

Samo MMA je nepochybně sport a bojovníci jsou sportovci. To, co se děje v kleci, je souboj podle pravidel, kdy oba bojovníci přesně vědí, do čeho jdou a jsou na to připraveni včetně možného rizika zranění. Stejně tak nemám důvod zpochybňovat Kinclova slova, že drtivá většina trenérů nepřipravuje své svěřence na nějaké pouliční bitky, dokonce věřím, že je od používání násilí mimo klec důrazně odrazují.

Na druhou stranu je nepochybné, že brutalita soubojů je vysoká. Největší pozornost přitom poutají spektakulární údery či kopy, které tzv. ukončí protivníka. Taková videa, často plné krve, patří na internetu k nejsledovanějším určitě i mezi dětmi. Ty zároveň často holdují počítačovým hrám, jejichž podstatou je násilí, často mimořádně brutální. To vše vede k tomu, že po internetu kolují videa, na nichž se násilí přenáší z virtuálního světa počítačových her popř. z oktagonů či ringů do reálného světa škol a ulic.

Dětem se totiž posouvají hranice. Začíná pro ně být stále „normálnější“, že někoho například kopnou kolenem do obličeje. Vždyť to přece viděli v MMA a v počítačových hrách je to na úrovni strkaček v mateřských školách.

Osobně jsem přesvědčen, že je to hodně tenký led. Samo MMA však není tím největším zlem. Je jen střípkem v nebezpečné mozaice. Proto je dobře, že Holuša na toto nebezpečí upozornil. I pro MMA samotné bude totiž přínosem, když se zbaví nálepky bezduchého mlácení primitivů, jakkoli je možná nespravedlivá. Sami bojovníci typu Vémoly či Kincla by měli využít svého vlivu na část veřejnosti a zdůrazňovat, že údery a kopy mají být součástí sportovního souboje s připraveným soupeřem, popř. nástrojem v případě nutné sebeobrany, ale nikdy by neměly být použity při útoku na ulici. Obětí takového útoku se totiž můžou stát i jejich děti, a důsledky mohou být fatální.