Uběhly dny, měsíce a roky od okamžiku, kdy olomoucký státní zástupce Ivo Ištván umožnil změnu politického kurzu České republiky. Dnes je nabíledni, že nečasovská akce, která zaváněla spíše pučem, byla dobře naplánována, ale hrubě nedomyšlena. Výsledkem pracně sešroubovaného monstrprocesu s trpkou příchutí padesátých let je nakonec jen nicotné štěbetání o nezdaněných kabelkách expremiérovy Jany.
V důsledku toho teď v zemi vládne Babiš, který ač v historicky největším střetu zájmu, stále okupuje příčku nejvyšší v pomyslném boji o neoblíbenějšího politika. Notně mu v tom pomáhají jeho vlastní či bulvární média přítele Křetínského. A nejnovější kabelková kauza vicepremiérovy Moniky mediálnímu obrazu oligarchy neškodí, spíše naopak.
Co je malinko povzbudivější, je snaha Ištvánovy profesní kolegyně a nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, která se urputně (snad to tak opravdu je) snaží dostat na kobylku donedávna nedotknutelným šíbrům. A to přes majstrštyk s chyceným vinařem Rathem přes kauzu Homolka aneb Peníze v tobolce až po stále ještě bohorovného monackého knížete českých sociálních sítí Ivo Rittiga.
Ale nejvyšší žalobkyni spíše není co závidět. Od výše uvedených, víceméně jasných případů se ji na stůl dostávají kauzy, které je nutno odvažovat lékarnickými vahami a které ji příliš popularity nepřinesou, ať rozhodne, jak rozhodne. Příkladem budiž pár dnů starý návrh policie na obžalobu miliardáře Pavla Tykače v kauze CS Fondy. Případ starý takřka dvacet byl prošetřen, uzavřen, viníci odsouzeni. Před pár lety byl ale znovu obnoven na základě výpovědí svědků s kriminální minulostí, kteří měli údajně Tykače vydírat a kteří následně své původní výpovědi odmítli potvrdit. Bizarní, nicméně každodenní realita země, ve které žijeme. Teď břímě rozhodování leží na Bradáčové. Ta si může umýt nad kauzou ruce, nějak spíchnout obžalobu, a ať si verdikt nad tou velkou rybou vynese soud a ona, Bradáčová, vše mediálně odprezentuje jako svůj další úspěch. Nebo v sobě najde dostatek odvahy a zvětralý, důkazně velmi děravý případ k soudu vůbec nepošle a případ definitivně uzavře. Ale až nejbližší týdny a měsíce ukáží, kterému řešení dá přednost ona sama.
Podle doposud prezentovaných informací se dá věřit tomu, že ambiciózní a nezávislá Bradáčová zatím v žádné ze „svých“ kauz nerozpoutala zbytečný hon na čarodějnice ve jménu vlastní kariéry. Byla by totiž škoda, kdyby symbolicky do roka a do dne od dnešní čarodějnické Filipojakubské noci shořela stejně jako Ivo Ištván jen proto, že přestane rozlišovat mezi touhou po popularitě a mezi vírou ve spravedlnost, jejímž ztělesněním se pro velkou část české společnosti v posledních letech stala.
