Kdo četl můj otevřený dopis generálnímu řediteli České televize, který najdete pod titulkem "S naší veřejnoprávní za povznesení rodného jazyka", jistě pochopil, co jsem chtěl říci, a uzná, že jsem to řekl slušně a do jisté míry přívětivě.
Uplynulo již více než 30 dnů a nedočkal jsem se žádné odpovědi. Proto mi nezbývá než povzdychnout a obtěžovat Radu České televize, neb, jak výstižně říkají všichni kverulanti: „Já to tak nenechám.“ A jak to tak bývá, ještě si přisolím. Je bohužel rozšířeným zvykem ignorovat dopisy jakékoli formy, e-maily počínaje a papírovými projevy konče. V našem případě šlo o formu prokazatelnou a bezespornou. Doporučený dopis se mi nevrátil, byl tedy doručen. Adresován byl k rukám generálního ředitele Ing. Dvořáka a je mi lhostejné, zda to u pana ředitele funguje tak, že žádným dopisem se nezabývá a má na to lidi. To je samozřejmě možné. Za hrubý nedostatek však považuji buď nepořádek v korespondenci, anebo ignorování dopisu. V případě prvém je chyba manažerská, neb vedoucí musí organizačně zajistit, aby nic nezůstalo nevyřízeno. V tom druhém jde přinejmenším o neslušnost a v krajním případě i lidskou diskvalifikaci takového šéfa. Nemám samozřejmě žádné prostředky, jak přimět Českou televizi k reakci a ani o to už nestojím. Učiním tedy jedinou věc, kterou jako občan mohu, předám své výtky Radě České televize. Nebudu zkoumat, podle jakého ustanovení zákona může postupovat, a co je v její pravomoci, to ona sama ví. Já jsem pouze hodně nespokojen a důvodně se domnívám, že GŘ a s ním celá Česká televize chybuje a dožaduji se nápravy. Tentokrát neočekávám, že bych neobdržel odpověď a s jejím obsahem čtenáře blogu seznámím. Mé podání RČT zní takto: Považuji za zcela nepřijatelné, 1. že je pisateli prostřednictvím zprávy přes stránky ČT sděleno, že mu bude odpovězeno do 30 dnů. 2. že v mém případě nikdo neodpoví na doporučený dopis. 3. že se tolerují časté a někdy i velmi hrubé chyby v užívání češtiny u zaměstnanců ČT, kteří působí v roli hlasatelů, komentátorů, anebo jiných na obrazovce vystupujících osob. Mnohdy jde o chybnou přípravu textu, ale povětšinou o osobní jazykové kvality. 4. že se soustavně nedodržují programem stanovené časy začátků pořadů, což je nešvar, který jsme dříve znali pouze u komerčních stanic, ale dnes je rozšířen i v té veřejnoprávní. V souvislosti s předcházející výtkou pouze projevuji svůj názor, že reklama by měla být z veřejnoprávních stanic zákonem odstraněna, a to i za cenu zdražení poplatku. Tak tedy uvidíme a necháme se překvapit.
