Myslím tím Markéty Janouškové a není divu, že to zřejmě byl šikovný a mnou stále chválený dramaturg Rudovský za každoročně dovedně sestavenou komorní řadu.
K tomu stačilo požádat flétnistku Janu Jarkovskou, aby sestavila program a vybrala si i obraz pro prezentaci pokladů Národní galerie a také sepsala průvodní slovo do tištěného programu, což chválím v závěru.
1. prosince v Anežském klášteře na programu především flétnové představení Jany Jarkovské za doprovodu druhého z Dua du réve klavíristy Bohumíra Stehlíka, zároveň dvorního doprovodného hráče Markétina. Markéta se dnes přidá ve dvou číslech a pánbůh zaplať aspoň za to. Dnes je to koncert Janin a nejkrásnější světová houslistka tu jen hostuje. Staří fanouškové fotbalu tomu říkávali „statuje na křídle“.
Klub přátel Markéty Janouškové. tu dnes po odpadnutí dvou dam (Evička-práce a Sylvie- nemoc) a Vaška a Bobiny a dalších jeho lidí, kteří chybně obsadil termín Rudolfinem, v sestavě já, Hanka, Honza, Naďa a Pockovi. Takže i tak Klub přijal tři nové členy.
Ještě než se dostaneme k samotnému koncertu, nutno pro spanilé čtenářky konstatovat, že Jana zdůraznila úspornou a prostou krásu dnešní hudby a úhlednou krásu svou dokonalým zástřihem dlouhých světlehnědých vlasů a řízou stejné barvy zvíci chalátů muslimů obcházejících Kaabu, nebo katolických věřících putujících do Compostelly, nehovoře už o Jindřichovi IV., jdoucím do Canossy. Pod tou řízou bosé nohy jako Jane Fonda v parku. Má to neobyčejné ženské kouzlo. K tomu kontrastní doplněk v podobě karmínových sametových šatů Markétiných se zlatou sponou v pase. Ta evidentně nikam neputuje, avšak nikam neodešel ani její úsměv a proslavené senzační čumáky dle slov mé matky.
Koncert, kde dnes nečíslovány židle, zahajuji vyjednáním s pořadateli, že si označím rezervací potřebná místa v první řadě pro naši skupinu. Žádné námitky a vše perfektně klapne.
Koncert dnes v rámci řady s představením obrazů z NG na doporučení Janino Krajina Josefa Šímy.
Prvním číslem programu je capriccio D dur pro sólovou flétnu Johanna Joachima Quantze a poté hned skok do 20. století, kam se později ještě vrátíme, a hraje se Sonatina pro flétnu a klavír Pavola Šimaie, která přívětivá a jejíž třetí věta strhující. Plné něhy potvrzené jemným klavírem je Pastorale pro flétnu a klavír Germaine Tailleferre, jejíž roky života přesně kopírují život Rachmaninovův.
A nyní přichází Markéta a všichni obdivovatelé dívčí krásy jen tiše vydechnou. Všichni vzorně spolupracují v Triu pro flétnu, housle a klavír Nino Roty, kde se nástroje v poslední větě doslova vyblbnou. Další je Pohádka pro flétnu a klavír Jiřího Temla, kde tón flétny opravdu pohádkový a sám skladatel stejného roku narození jako Honza přijde s růžičkami poděkovat.
Po dvojí soudobosti návrat k úspěšnému a dlouhověkému Telemannovi, z jehož Sonáty E dur pro flétnu a housle se hraje jen věta Spirituoso. Škoda, tuhle krásnou sonátu bych uvítal celou už kvůli Markétě. Program uzavře tentokrát na rozdíl od loňského koncertu celé třívěté Transflautato první dámy českého skladatelského stavu Sylvie Bodorové, jejíž flétnová tvorba právě na nosiči Snow and Stars záslužně zahrána Janou a Bohumírem i za spolupráce Markétiny a dalších. Paní Bodorová se svou kadeřavou hlavou přijde poděkovat též.
K mé veliké radosti hudebnice a hudebník přijímají pozvání k Anežce, kde nám pan Novotný rezervuje větší část salonku. Nevím, jak nejlépe Janu pochválit a nepřijdu na nic lepšího, než až se mě někdo zeptá na soudobou hudbu, rozptýlím jeho obavy tím, že mu doporučím Janu. Kromě výtečného hudebního zážitku musím ještě znovu vyzdvihnout doprovodný text k programu a hudebníkům z pera Janina. Je to obsažné a dobře napsané a plné emocí podobně, jako to dělám svými hudebními esejemi. Po pravé ruce mám Markétu, takže můžeme vzpomínat na svá dřívější setkání a na různé zážitky z hudby. Poblíž také Bohumír a Jana sedí s dámami u vedlejšího stolku. Ale bohužel Markéta ještě neví, zda bude na Štědrý den hrát u evangelíků na Smíchově.
Nevím, jak lépe strávit večer s hudbou a posezením s přáteli. A vinárnička U svaté Anežky České je k tomu navýsost vhodná. Jenom, aby vyšla ta vánoční dívka, už dvakrát po sobě to nešlo, nejdřív kovid a pak rekonstrukce.
