Jaro 2022 – půvabné koncerty menších pořadatelů

Zde mají místo violoncellistka Milada Gajdová a dva koncerty v přívětivostí proslulém prostředí u bývalého sv. Vavřince v Hellichovce v režii cembalistky Moniky Knoblochové a sopranistky Terezy Dudkové zvané Café Créme. A 2 další.

 27. února jdeme k Vavřinci na koncert čtyři ruce zmohou více. Ty ruce dodají Monika Knoblochová, naše milá hostitelka a argentinský cembalista často hrající s Collegiem 1704 Pablo Kornfeld. Dnes však své ruce kladou na klávesnici na piano-forte, dědice cembala. Druhá hostitelka Tereza Dudková je zde v roli obraťstránky. První kus je Mozartova Sonáta F dur pro klavír na 4 ruce, KV 497, která zabere první půli koncertu. Zdá se mi po úvodu, že oba hráči kolem sebe trochu krouží.

   Po přestávce  si oba hráči naloží obtížný a dlouhý úkol, tj. přehrát poslední Haydnovu symfonii č. 104 D dur „Londýnskou“ v úpravě pro 4 ruce. Papá by se divil. Rozradostněnému publiku dají ještě dva přídavky a přitom na sebe vděčně a přátelsky hledí.

   1. dubna jdeme s Vaškem na netypický koncert pořádaný v domácím prostředí panem Ivanem Švýcarským, jenž provozuje houslařský atelier (také violový a violoncellový). Já strávím obvyklou hodinku před koncertem ve vietnamské restauraci v Biskupské ulici s černým kozlem.Vašek jde na koncert rovnou.

   Hrát nám budou Milada Gajdová na violoncello, již doprovodí sestra Ludmila na klavír. Ta také koncert uvede a zároveň uvítá členy věhlasného Smetanova tria manžele klavíristku Jitku Čechovou a violoncellistu Jana Páleníčka, zároveň též jeho bratra. Za chvíli zjistíme, proč tu jsou. Tím důvodem je, že Milada bude jako první kus hrát Variace na vlastní téma pro violoncello a klavír Josefa Páleníčka, otce obou pánů.

 Po tomto náročném kusu, o němž oba Páleníčci řeknou, že se zase tak moc nehrál, neb klade violoncellistům do cesty rozličné rafinované překážky se hraje Casadova Suita pro sólové violoncelo. Zpět českému skladateli a Slukova Sonáta pro violoncello a klavír.

   Ještě se hraje přídavek a pak společenský pohyb po bytě s prohlídkou, semtam dobrotami a neformálními hovory.

   U výtahu zase někdo dole nezavřel dveře (ony nemají obvyklý a dle předpisů samozřejmý samozavírač), Vašek jde dolů a narazí na zamčenou mříž, což vyšle dolů pana Švýcarského. Za chvíli jsme svobodni a zajdeme ještě na pivo a Vašek na polívčičku do té vietnamské hospůdky. Takhle nějak se shromažďovaly slušné a hudebně zdatné buržoazní rodiny a muzicírovaly, či jen naslouchaly. U proletariátu toto zaznamenáno není, tam v kursu zejména ty hospůdky.

   14. dubna Café créme dává koncert, kde hlavní roli hraje Martin Daněk, který bude střídat hoboj barokní se soudobým a doprovodí ho s houslemi moc milá a pohledná houslistka Adéla Štajnochrová, violoncellista Petr Hamouz a Monika Knoblochová na cembalo. Musím zde přiznat, že jsem z nějakého hloupého důvodu založil, či ztratil program s poznámkami, takže o tomto koncertu nemám co říci. Kdo by si to mohl pamatovat. Jediné, co si pamatuji, je dokonalý outfit Adélin. Proto si dělám poznámky.

   A na závěr dobrá zpráva, poté, co jsem napsal předchozí omluvu, nedalo mi to a podíval se pod krabici, kam skládám do příslušných přihrádek programy, a nastojte, je to tady.  

   Tak jdeme na to. Nejprve musím vyzdvihnout Adélino odění. Zvolila fialové šaty i střevíčky a pod šaty černé nohavičky. Na živůtku má elegantní aplikaci z černého skla. Nemusím snad zdůrazňovat, kam se samy od sebe stáčejí mé zraky.

   Začneme Händelovou Sonatou IV op. 2, č. 4 a pokračujeme Leclairovou Sonatou I, kde si poznamenávám „ó, ty francouzská lehkosti“ a na závěr s radostí do tance a večerního namlouvání. Adéliny housle vyloženě září. Ještě v prvé půli hrajeme Telemannovo Trio TWV 42e2, jež je přívětivě klidné.

   Po přestávce Couperinův Premier Concert a Adésova Sonata da caccia. Zajímavé jsou Bohemian Sketches Karla Husy vycházející z lidové hudby a další dva skladatelé jsou také ze 20. století, Gillese Silvestriniho Hotel des roches Noires a Trouville velmi virtuózní a hravé. Program uzavírá Temlova dnes premiérovaná Čtyři scherzina pro hoboj a cembalo, kde se hoboj blýskne radostně a zpěvavě. 

   3. května mě zaujal koncert Pražského filharmonického sboru Kytice pro Miriam doprovázeného PKF, což je dárek k 60. narozeninám dirigentky a skladatelky Miriam Němcové. Sóla zpívají v prvé půli tenorista Aleš Briscein a ve duhé půli se k němu přidají věhlasná kráska sopranistka Lucie Silkenová, altistka Markéta Cukrová a basista Pavol Kubáň. V písni Koleda v Martinů Kytici vypomáhají též Pueri gaudentes.

   V prvé půli se hraje Berliozova Tristia, jež mě velmi příjemně překvapí a občas připomene obě dramatické symfonie Romeo a Julie a Faustovo prokletí. Následuje Vieille priére bouddhique Lili Boulanger. Druhá část koncertu je k mé radosti vyhrazena Martinů rozhlasové kantátě Kytice, jednomu z nejpůvabněji;ších vokálních souborů české hudby.

   2. června považuji za samozřejmé podpořit Ukrajinu nejen penězi, ale také vzdáním pocty Národnímu komornímu souboru Kyjevští sólisté na koncertu u Šimona a Judy. Hraje se ukrajinská hudba Berezovského, Šymka, Skoryka, Ševčenka a Sylvestrova doplněná lidovou písní a Mendelssohnem s Nino Rotou. Koncert je velmi kvalitní s velikým citovým nábojem. Sláva Ukrajině!

   14. června opět u Vavřince nesmírně zajímavý koncert, kde se Tereza odvážně po delší době vrací ke zpěvu a představí nám zde téměř neznámou vokální tvorbu švédskou, neb ona tam studovala a pět let žila. Doprovází ji manžel Luboš na housle a Monika s cembalem a moc jí sluší olivově zelené šatečky. Doprovodný tým vloží i jeden instrumentální kousek. K dispozici máme přehled skladatelů a překlad textů, jejž uschovám, neb jsou velmi výživné.

   Ježto Tereza ovládá jazyk, občas se vyloženě rozveselí a zrcadlí emoce obsažené v textu. Dokonce se občas tváří milostně. Je to jasně její večer a je znát, že po té odmlce z ní veškerá nervozita spadla a stále jí to zpívá lépe a lépe. Není nad to, když jsou sličné dámy ve šťastném rozpoložení. Seznam autorů je dlouhý a přidány také tři lidové písně. Od autora J. H. Romana písním předřazeny krátké sonáty pro housle a cembalo. Svou překvapivou neobvyklostí a odvahou zpěvaččinou získány neobyčejně kladné emoce. Jeden z nejpříjemnějších letošních koncertů.