Pro mě druhý soubor staré hudby v pořadí v čele s osobností v podobě vysoké krásné dámy, jež se kromě bohatých hudebních znalostí a dovedností vyznačuje vyzařováním zvláštních vln přívětivosti a radosti z hudby.
10. října v Anežském klášteře koncert Praga Rosa Bohemiae, který je převážně vokální a představí nám renesanční hudbu od 15. do počátku 17. století, a jedinými nástroji k doprovodu Capelly Mariany je výtečný převážně starohudební flétnista Jakub Kydlíček zde s flétnami zobcovými a Mélusine de Pas s renesanční violou da gamba, jež se tu patrně šťastně vdá, neb později se s ní setkávám zejména v Café Créme pod jménem Srovnal už s vynecháním šlechtického „de“. K vlámským autorům se přiřadí dva německého jazyka a jeden Čech jako poleno, který byl výtečně vzdělán a zcestovalý a ovládal řadu jazyků, a to známý pan Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.
A tři skladby Johannese Tourouta dnes zazní v české premiéře, především to je z francouzské předlohy vytvořená Mše Mon oeil. K těm novinkám patří i moteto O florens rosa a ve dvou provedeních moteto O gloriosa regina mundi, to prvé čistě vokální a druhé i s instrumentálním doprovodem. Později ještě od tohoto autora Moteto Mais que ce fut secretement a po něm závěr mše v podobě Agnus dei.
Předtím ještě Stabat Mater Josquina des Prez. Po Touroutovi přichází Praecinite Domino Pierra de Bonhomme a následující Defunctum charites vaetem Jacoba Regnarta. Pan Harant pro nás napsal Qui confidunt in Domino a konečně Jan Sixt z Lerchenfelsu tu má Te Deum. Hudba z té velmi obchodně i řemeslně vyspělé části Evropy považované za sever Evropy má zvláštní chuť a vůni jako centra starých měst Brugg, Gentu, Antverp, Lovaně a Lutychu.
V průběhu slyšíme různé hlasové sestavy a v čele souboru obě úctyhodné starohudební dámy Hanka Blažíková a Barbora Kabátková k mé neobyčejné radosti.
2. listopadu se koncert v Břevnovském klášteře jmenuje Dolcezza e bravura a je poctou českým a německým barokním skladatelům se vztahem k českým zemím.
Tím prvním je ve své době velmi uznávaný Jan Josef Ignác Brentner. Hraje se jeho Concerto II d moll. Následuje Triová sonáta g moll flétnového mistra Johanna Joachima Quantze a jeho v součinnosti c Johanem Martinem Blockwitzem velmi hravá Suite Imaginaire e moll. Johann Friedrich Fasch na závěr prvé části koncertu přináší Kvartet D dur.
Po přestávce nejprve pracovitý Telemann a jeho Kvartet e moll, který mám za mistrovský kousek a v Jiránkově Sonátě pro housle a basso continuo, v jehož rámci si pěkně zahraje na violoncello i Hanka Fleková. Vše zakončí zase šikovný Brentner a jeho Concerto III B dur.
29. prosince už tradičně mezi Vánoci a Novým rokem koncert neobyčejné sváteční vůně. Pro mě ještě obohacen tím, že zase po jisté době u Šimona a Judy, má druhá nejmilejší hudebnice na celičkém světě a majitelka jednoho z nejkrásnějších světových lyrických sopránů Martina Janková. Jí přichází na pomoc výtečný basista Jaromír Nosek, který mě nadchl svou přípravou a provedením nesmírně zajímavého koncertu na loňské Lípě musice na zámku v Doksech. Na místě koncertní mistryně zaskakuje Dagmar Valentová a jednou z houslistek pro mě bohužel za Martinou a notovým pultíkem schovaná šikulka Magdalenka Malá. A na portálu Operaplus spleten titulek a na fotu houslistky Valentové je houslistka Machová. Souhlasíte, Petro?
Večer zahajuje koncert Johanna Josepha Fuxe Le dolcezze e l´amarezze della notte D dur, kde se v bohaté skladbě předvedou flétny Jany Semerádové a Martiny Bernáškové. Nyní přichází Martina a a z Vivaldiho moteta O qui coeli terraeque serenitas, RV 631, zpívá dvě árie a recitativ. Johann David Heinichen přichází s instrumentální Pastorale per la Notte di Natale a následuje Fuxova árie Quae es ista tam pulchra tam cara a ještě před přestávkou árie Al risuonar soave z vánoční kantáty Per la Notte di Natale, Nicoly Porpory s od doby Meruly tématem líčení, co dítě čeká, neb jde o Ježíška. Mimo jiné se tu zpívá: „Ó květe nazaretský, zdá se ti o tom krutém polibku, o hebrejském hněvu, zdá se ti o kříži.“ K tomu čarují flétny a já dávám devítku.
Po přestávce se zpívá Bononciniho árie O Virgo gratiosa a já zase dávám devítku. Nyní Jaromír přichází s další ukolébavkou Nasce il verbo & dormi o nino Cristofara Caresany. Nastává chvíle pro flétny, které si do sytosti zahrají (zejména Jana) Vivaldiho Flétnový koncert e moll, RV 430.
Rozparáděná Jana se ještě téměř mateřsky předvede při jednom z nejlepších dnešních čísel trojici písní Václava Karla Holana Rovenského Maria, dej dovolení, Zavítej k nám dítě a Ej, víš má duše (kde se zpívá mimo jiné pacholíček krásný, slavný všecek). Italsky pacholíček se půvabně řekne pargoletto. Vybráno ze sbírky Capella Regia Musicalis. Večer milosti a radosti uzavře slavná Michnova píseň z České mariánské muziky Vánoční magnét a střelec. Závěrem dostaneme všichni tradiční úkol zpívat Rovenského verzi Narodil se Kristus Pán, k čemuž jsme dostali papír s notami.
Tahle mezisváteční hudební pohlazení jsou mi nad všechny jiné novoroční koncerty ze všech Berlínů i Vídní.
