Červená aneb o úctě a hrdosti
Česká televize, jejíž moderátoři przní český jazyk a bojí se reagovat na e-mailovou prosbu, aby o změně své mluvy alespoň uvažovali, svůj koprodukční film dala po vyhlášení vítězství na festivalu Zlatá Praha. Soudím, že tím poškodila všechna kina, jež právě dílo promítají v premiéře. Ale na drzost vedení této instituce a některých jejich osobností jsem si už zvykl, včetně někdy pokleslé dramaturgie (viz letos dvojnásobné protočení bondovek na dvojce i jedničce). Zajímalo by mě, kdo z provozovatelů kin se ozve s alespoň námitkou. To jsme se však nechali odvést stranou.
Jsme v bio Oko 3. října. V žádném případě zde nemíním o filmu vyprávět, nýbrž hodlám vyzvednout, co udělal se mnou. Ostatně to je nejvlastnější každému umění, má s námi něco dělat. A vy na film půjdete sami, neb nejste žádní barbaři, to byste nebyli mí čtenáři. On s vámi něco udělá.
Při mnoha scénách jsem si uvědomil, že Soňa Červená řadu podrobností ze svého života asi nechce říci, čemuž se ani nedivím. Byl bych jistě zvědav na její vztahy s jinými, méně, či více slavnými lidmi i na případné vztahy s lidmi od opery. Uvítal bych také více podrobností k jejím angažmá a rolím. Avšak úplně chápu, že dámy (i pánové) někdy ohrazují své soukromí a nepouštějí zraky obecenstva blíže.
Například z krásné Marie Fajtové nikdo nikdy žádné soukromé podrobnosti nedostal. To se mi na ní také líbí. Příkladmo Sophia Loren si také soukromí chránila účinně. Pravá dáma si zachová nějaká tajemství a zanechá nás žíznící na poušti s fibrilujícími síněmi.
Zajímavé je také, kolik plochy režie dala účinkování Soni Červené v opeře Zítra se bude… a z toho pramenícího vztahu k Miladě Horákové. Nikoli na újmu věci.
Občas je ilustrací vyprávění pohled na historické centrum Prahy z malostranských střech a to si člověk zase blahopřeje, kde žije, a rozumí Soně Červené, jak jí bylo, když se konečně mohla vrátit. A napadne Vás, v jakém hnusu jsme tu žili, když před námi zatajili nejskvělejší umělce jenom proto, že zde žít nechtěli. A to mnozí včetně Soni Červené o politice nikdy veřejně nemluvili a zdejší poměry otevřeně nekritizovali. A kouzelný Jiří Voskovec, který na závěr rozhovoru se Soňou Červenou prohlásil na otázku, zda je šťastný: „Yes, happy bych byl, ale šťastnej nejsem.“
Tohle všechno a mnohé další mi táhne hlavou. Včetně poněkud bizarního budování hrobky na Vyšehradě. Lidem umění se v hlavě někdy rodí podivuhodné myšlénky. A ocenil bych film s Carmen v podání Soni Červené, abych mohl srovnat s Elinou Garančou. A se závěrečnými titulky jde slavná árie jedné z nejlepších rolí v operní literatuře pro alt či mezzosoprán, Azuceny z Verdiho Trubadúra a na zádech se ježí ochlupení.
Kdyby se někdo ptal, těmi českými dámskými světově významnými hudebními osobností 20. století míním při vší úctě k dalším, jež zasluhují pozornosti, tato jména naplňující mě úctou a hrdostí: Emma Destinnová, Maria Jeritza, Jarmila Novotná, Zuzana Růžičková.
Až paní Soňu zase někdy potkám na koncertu, zdvořile ji oslovím a řeknu, že v závěrech blbých amerických filmů sponzorovaných Pentagonem se říká, bylo mi ctí s vámi sloužit a myslí se tím totéž, co chci říci Vám: „Jsem rád, že jsem alespoň zčásti chodil po této zemi v době, jako Vy.“
Richard Mandelík
Atrium na jaře 2024
V Atriu na jaře 2024 jsem byl pětkrát, z toho dvakrát na domácky pojatých koncertech typu Vážný zájem.
Richard Mandelík
Café Créme na jaře 2024
Navštíveny všechny čtyři jarní koncerty s radostí a duší potěšenou až na ten poslední, kde zvedám hlas kritický.
Richard Mandelík
Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby
Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.
Richard Mandelík
Joyce DiDonato pod Ještědem
Občas se něco výjimečného povede a tentokrát se to povedlo managementu mého oblíbeného festivalu Lípa Musica. Domluvit se světovou operní hvězdou první velikosti vystoupení na regionálním festivalu je z říše snů.
Richard Mandelík
Námět k přemýšlení o jednom mostu
Vážený pane primátore, řediteli, předsedo dle rozdělovníku dovoluji si předat Vám touto cestou a současně, ježto se domnívám, že jste v této věci osoby přímo dotčené.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Izraelská armáda drží palestinskou stranu Rafáhu, zabila dvacet členů Hamásu
Izraelská armáda v úterý zahájila operace ve východních částech Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Obsadila...
Mezi extremisty stále dominuje takzvané antisystémové hnutí, tvrdí vnitro
Dominance tzv. antisystémového hnutí na české extrémistické scéně přetrvává. Jeho představitelé...
Podnikatel myslel, že investuje. Podvodníci zatím vysáli z jeho účtů 20 milionů
O 20 milionů korun přišel kvůli internetovým podvodníkům třiašedesátiletý muž z Hradecka. Podle...
Bezdomovec bránil napadenou ženu, za útok nožem dostal čtrnáct let
V opilosti podle obžaloby šestkrát bodl nožem muže, s jehož družkou popíjel v parku na Mendlově...
- Počet článků 741
- Celková karma 4,32
- Průměrná čtenost 235x