Lisabonská smlouva čeká na podpis Václava Klause. A ten si myslí své. Ošklivá smlouvička. Tak proč by se do podepisování hrnul.
Důvodů proč nepodčárnout je prý mnoho. Nejdřív čekal, jak to dopadne v Irsku. Jenže ouha, milovníci whiskey mu vyšplouchli rybník. Rozhodli se, že jim evropská ústava zase tak nevadí a v referendu řekli jo.
Teď čeká na rozhodnutí ústavního soudu. To musí, protože jeho předseda Pavel Rychetský mu napsal, že ji nejdřív s kolegy omrkne. Až pak že se teprve může podepisovat…
Dobrá služba prezidentovi, který má Evropskou unii rád asi jako já fazolové lusky zadělávané ve smetanové omáčce. Rozuměj, nesnáší ji. Vždyť je to banda byrokratů. Cosi „nad“, potřebné asi jako švihadlo v márnici. Úplně zbytečné „nad“, které chce suverénním diktovat, co dávno vědí, co nepotřebují. „Nad“, bez kterého by se lidi úplně, ale úplně dobře obešli.
Tak proč mi pořád nějak připadá, že existují ještě jiné důvody proč to „nad“ tolik nenávidí a nechce se mu podepisovat. A mají předponu „pod“.
Ona ta smlouva z Lisabonu totiž mimo jiné říká, že by měl mít Evropani společného prezidenta.
Pamatujete, jak se v Cimrmanově cestě na severní pól, snažil podučitel Václav Poustka zamluvit své podučitelství?
A teď si představte, že by byl Václav Klaus podprezident.
