Vlny a vlnění ve vesmíru.

Ve vlnění gravitonového éteru je až 96% veškeré energie vesmíru. Zbývající 4% je energie tepelná, která se generuje ve hvězdách. Zbývající energie  nedosahuje ani promile.  Nauka o vlnění je často opomíjená a přitom tvoří vesmír.

 

Mechanické vlnění

Foto (1  Wikipedie

Mechanické vlnění je děj, při němž se kmitání částic šíří látkovým prostředím.[1] Mechanické vlnění se šíří látkami všech skupenství pomocí sil působících mezi částicemi. Vzniká tak, že výchylka jedné částice z rovnovážné polohy vnější silou a k tomu dodaná energie se přenese na částici sousední, pak na další a tak vlnění určitou rychlostí postupuje od svého zdroje v řadě bodů, nebo v rovině, nebo v prostoru. Mechanické vlnění je například zvukové vlnění.  Wikipedie.

Podélné vlnění

Při podélném (longitudálním) vlnění je amplituda kmitů rovnoběžná se směrem šíření vlny. U mechanického vlnění se lze také setkat s označením tlaková vlna. Wikipedie

Příklad

Podélnou postupnou vlnu můžeme získat např. tak, že si představíme přímou řadu shodných oscilátorů, mezi nimiž jsou stejné vazby. Vychýlíme-li jeden z těchto oscilátorů podél osy, ve které oscilátory leží, bude se kmitavý pohyb postupně přenášet mezi ostatní oscilátory. Wikipedie

Vlastnosti

Během šíření vlny dochází k postupnému zhušťování a zřeďování podélné vlny. Toto zhuštění nebo zředění postupuje v případě homogenního a izotropního prostředí stálou fázovou rychlostí.  Wikipedie

Obrázek (2.   Wikipedie.

Příčné vlnění.

Příčné rovinné vlny s lineární polarizací, tj. oscilující pouze ve směru osy y.
Podobné vlny se mohou objevit na vodní hladině,
i když striktně řečeno vlny na vodě mají i malou složku podélnou.  Wikipedie  

Obrázek (3. Příčné vlnění  Wikipedie.

Elektromagnetické vlnění.

Elektromagnetické vlnění, jak si ho představovali fyzikové v minulém století a vlastně se tento model používá dodnes. Je takový model správný? Já se myslím, že není. Na obrázku 4)  vidíme, že se toto elektromagnetické vlnění skládá s vlnění postupného příčného (červená sínusovka) a vlnění k němu kolmém, (modrá sínusovka) rovněž vlnění postupné příčné.Co může způsobovat takové vlnění?  Jsou to rotující a obíhající elektrony kolem atomového jádra.Otázka zní " Mohou elektrony vyvolávat takové vlny?"  Já si myslím, že nemohou.

Obrázek 4) Postupné elektromagnetické vlnění  Wikipedie

 Vznik světla.Světlo je energie. Pokud se energie vydává, musí se odněkud čerpat. To je zákon o zachování energie. Jak jsem již popsal, světlo je vlnění v gravitonovém éteru, nikoliv tok fotonů, protože fotony nejsou světlo. Gravitony v gravitonovém éteru jsou, relativně namístě, na rozdíl od světelné vlny, která se prostorem pohybuje . Zdrojem světelných vln jsou elektrony. Pokud na elektron dopadají vlny, například tepelné, tak se elektron roztáčí a rotuje stále rychleji. Biliony gravitonů, jež se nacházejí v prostoru, dopadají na elektron a jsou vymrštovány zpět do prostoru. Frekvence vln odpovídá otočkám elektronu. Vznikající vlna je postupná podélná. Protože elektron je součástí atomu, takže obíhá atomové jádro, a tak vzniká další vlna postupná příčná. Obě vlny mají stejnou frekvenci, to znamená, že rotace a revoluce elektronu jsou ve shodě. Tím jsme se dostali k objasnění, proč je světlo vlna elektro magnetická. Světlo vycházející z atomu , si pro představu , můžeme nahradit , proudem vody , který vychází ze zahradní hadice. Je to, jako vlna postupná podélná, čili elektrická složka vlny. Pokud budeme provádět s hadicí krouživý pohyb , vznikne v prostoru druhá vlna, postupná příčná. Nebude mít tvar sínusovky, nýbrž to bude šroubovice, která u světla představuje složku magnetickou. Pokud dopadne světelná vlna na překážku, uplatní se již částicová povaha světlaZdroj: https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=675697

Závěr.

V dnešní vědě se objevují prvky ze SCI-FI ,takže se již málokdo pozastaví nad úsměvnými závěry vědců z minulých století a vůbec se málokdo zabývá tím, jestli odpovídají dnešním poznatkům vědy." Vždyd´ to byl génius, tak nemůžeš ho tupit". Ale já nechci někoho tupit, jen se chci dopídit skutečnosti, ne pravdy, protože pravdu může mít každý tu svoji, ale skutečnost může být jen jedna.