Nekonečný vesmír

Může být vesmír nekonečný? Je vůbec možné, pohybovat se vesmírem po přímce? Pohybuje se světlo, tedy elektromagnetické vlnění  přímočaře?  Můžou existovat multivesmíry?  Nebo existuje pouze jeden vesmír.  Jak je veliký náš vesmír?

Detailní mapa mikrovlnného záření kosmického pozadí je výsledkem sedmiletého projektu WMAP. Světlo Galaxie bylo odstraněno a detaily fluktuací jsou na úrovni ±200 µK.[1]    Obrázek 1.  Wikipedie

Schéma expanze Vesmíru , šperk ale později také vše uspořádané, řádné a jisté, vesmír) je souhrnné označení veškeré hmoty, energie a časoprostoru, který je obsahuje.[2] Zahrnuje tedy hvězdy, planety, galaxie, mezigalaktický prostor, temnou hmotu a další.[3][4] V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část/díl vesmíru mimo Zemi. Wikipedie.

Pokud se budeme zabývat vesmírem, tak by jsme měli začít u naší Zeměkoule.

Kde začíná a končí naše Zeměkoule?  Pokud se vydáme jakýmkoliv směrem po naší planetě, tak zjistíme, že se dostaneme zase do stejného místa, odkud jsme vyšli. Tím můžeme konstatovat, že i když se budeme pohybovat po přímce, bude se naše cesta zakřivovat. Možná, že za to může příliš pomalá rychlost?

Zvýšíme rychlost a tím se odpoutáme od matičky Země. Budeme se pohybovat po přímce? Ze zkušenosti víme, že se budeme pohybovat po kružnici kolem Země. Čím to je? No samozřejmě, gravitací, která způsobí, že se naše přímočará dráha zakřiví, takže budeme obíhat stále dokola.

Znovu zvýšíme rychlost a tím se odpoutáme od Země. Budeme se nyní pohybovat po přímce? Zase ne, protože naší dráhu zakřiví gravitace Slunce.

Zatím nemáme takovou techniku, aby jsme se odpoutali od naší sluneční soustavy, ale časem snad to bude možné. Budeme se potom pohybovat po přímce? Zase nikoliv, protože se budeme pohybovat jako celá naše sluneční soustava v naší galaxii, tedy rychlostí 270 km/s.

Dále se musíme přemístit do sci-fi a zvýšit rychlost na 3000 km/s. Budeme se nyní pohybovat po přímce? Těžko říct, protože jen víme, že gravitace působí i mezi galaxiemi, takže určitě  bude naši dráhu zakřivovat nějaká galaxie, nebo nějaká kupa galaxií,

Teoreticky prokličkujeme až na okraj našeho viditelného vesmíru a naše rychlost se již bude blížit rychlosti světla. Budeme se nyní pohybovat po přímce, abychom se dostali do jiného vesmíru? Tak to už nevím, ale myslím si, že nikoliv. Pokud je vliv gravitace v celém našem vesmíru, potom musí být i na okraji, kde se pravděpodobně nebude vyskytovat žádná hmota látková, pouze gravitonový éter, který naši dráhu zakřiví, takže se budeme pohybovat opět v kruhu, kolem našeho vesmíru.

Znamená to, že galaxie, které pozorujeme nemusí být tam, kde je vidíme? Jsem o tom přesvědčen, protože každé elektromagnetické vlnění se zakřivuje. Stačí si prohlédnout siločáry magnetu.

  .

Na obrázku je znázorněno, jak se šíří magnetické pole prostorem, tedy gravitonovým éterem. Většinou se uvádí, že to jak se šíří magnetické pole, je vlastnost magnetu, ale ve skutečnosti je to vlastnost gravitonového éteru.    Obrázek 2.  Wikipedie.

 Skoro všechny interakce mezi atomy jsou způsobeny elektromagnetickou sílou působící na elektricky nabité protony a elektrony v atomech. Sem patří i síla, kterou libovolné pevné těleso klade odpor proti vniknutí jiného tělesa (a kterou člověk vnímá dotykem), ale také všechny formy chemických jevů, které vznikají z interakcí mezi elektronovými orbitaly. Rovněž světlo je typem poruchy v elektromagnetickém poli, která se šíří prostorem (tedy elektromagnetickým vlněním). Všechny optické jevy jsou tedy vlastně elektromagnetického původu.  Wikipedie.

Lom vlnění, jak ho popisuje Huygensův princip.  Obrázek 3.  Wikipedie

Difrakce, jak ji popisuje Huygensův princip.  Obrázek 4.  Wikipedie

Huygensův princip popsaný Christianem Huygensem popisuje jednu z představ o šíření vlnění.

Předpokládá, že v každém okamžiku lze každý bod na čele šířící se vlny chápat jako nový zdroj vlnění (sekundárních vln). Nový tvar čela vlny v čase o malý okamžik pozdějším lze pak určit jako vnější obálku vln, šířících se z těchto zdrojů.  Wikipedie

Huygensův-Fresnelův princip[editovat | editovat zdroj]

Huygensův princip není zcela správný, neboť podle něj by se například vlna procházející vzduchem či vodou ze všech bodů vracela zpět do zdroje, aniž by se odrazila od nějaké překážky. Huygensovy představy doplnil francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel. Upřesněný Huygensův-Fresnelův princip doplňuje původní představu o interferenci sekundárních vln.  Wikipedie

Co z toho vyplývá? Světlo není tok fotonů, jak si to představovali "někteří" vědci minulých století. ale elektromagnetické vlnění v gravitonovém éteru, které se nepohybuje přímočaře, ale po vlnoplochách, čili po křivkách. Jek je možné, že vidíme přímočaře?  Je to způsobeno tím, že vlnoplochy vytvářejí obraz, který se šíří přímočaře. Proto se můžeme pohybovat do jakéhokoliv místa a stále vidíme stejný obraz, pouze posunutý.