Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

V minulém blogu jsem uvedl moje základní poznání vědy na fungování vesmíru. V diskusi pod článkem Dany a Rudolfa Menzlových,  "Světlo z hloubi vesmíru", se rozhořela vášnivá debata, zda-li bychom neměli kolonku  "Věda", rozdělit na vědu konzervativní a vědu originální. Asi pro to, že bych neměl psát do vědy konzervativní, ale do vědy originální, nebo dokonce do vědy alternativní.

No dobře, ale kam by měli psát ti co se zabývají vědou fiktivní? Nebo ti, co píší vědu ezoterickou, po případě vědu archeoastronautickou, jako pan Libor Čermák? Ne všechny baví Einsteinovy teorie. Nakonec, než začal psát svoje teorie Albert Einstein, tak byla konzervativní věda pana Newtona a tudíž Albert psal vědu originální, nebo podle tehdejších vědců, dokonce vědu fiktivní, nebo ne?

Ale to není všechno. Objevilo se tam také přání, psát vědu intuitivní, bez jakéhokoliv vysvětlování. Mohla by se vytvořit další pod kolonka vědy. Mohla by se nazývat Hyde Park, kde by si každý mohl vymýšlet vědu co hrdlo ráčí. Ale je tu problém, že kolonku Hyde park, už tu máme. Co na tom, nazvali bychom ji Hyde Park vědy a je to. Jak tak počítám, měli bychom šest pod kolonek vědy. Každý by si vybral tu svoji a tím bychom mohli zrušit diskusi a všichni by byli spokojeni, nebo ne?

Ne tak docela, protože se v diskusích objevují idividua, kteří články nepíší, zato kritizují, jako by byli za to placeni. Nic proti nim nemám, když vědí něco lépe, tak je dobré, aby nám to sdělili. Nejhorší jsou ale takoví diskutéři, kteří nic neví a také nic vědět nechtějí, protože to co vědí, jim bohatě stačí, takže stačí otevřít diskusi, číst text, no to ani náhodou nepotřebují a rovnou se pustí da autora, aby ukázali svým pubertálním kamarádům, svoje "kvality.

Gravitonový éter.

Světelný éter byl vědci vyvrácen, takže se muselo hledat něco, co ho nahradí. Albert Einstein v té době rovněž o tom přemýšlel, ale nejvíc ho zajímala záhada, "gravitace". Podle Newtonova učení věděl, že gravitace je síla, která přitahuje vše, co se nachází okolo Země, tak i na zemi. Nejvíce ho ale zajímalo, kde ta síla zmizí při volném pádu? V té době se nerozlišovalo, mezi gravitací a "zemskou tíži", prostě pro vědce to bylo jedno a totéž. I dnes, po více jak sto letech, se běžně doslechneme, že na ISS vesmírné stanici, která obíhá ve výšce 400km nad Zemí, není gravitace. Mluví se o mikrogravitací a při tom tam gravitace je, pouze o 10% menší, než na povrchu Země. Co však tam chybí, je zemská tíže.

Jak se dá vysvětlit gravitace?

 V Cernu rozbíjejí protony a hledají částici, která způsobuje hmotnost, avšak marně. Kde nic není, tam nic nenajdete. Je zdrojem síly hmota? Samozřejmě není, protože sílu způsobuje zrychlení hmoty. Pokud chceme vědět, co způsobuje gravitaci, musíme začít opět u gravitonového éteru, tedy u prázdného prostoru. Dnes již víme, že hmota látková se většinou skládá z atomů. Prostor v atomu i v okolí, není prázdný, nýbrž je plný gravitonů. Srážky bilionů gravitonů představují, až 96 procent veškeré energie ve vesmíru. Pokud se ve gravitonovém éteru nachází neutron, nebo proton, tak je neustále bombardován nesmírným množstvím gravitonů, což způsobuje rovnoměrný tlak na tuto částici, ze všech stran. Jestliže se vedle protonu nachází jiný proton, dochází k stejnému jevu, avšak tlak mezi protony je znatelně slabší, protože ubývá energie. Jedná se o energetický stín, který si způsobují částice navzájem. Z toho je jasně vidět, že venkovní síly jsou větší, než síly vnitřní, takže rozdíl tlaků způsobí přitlačování těchto částic k sobě. Gravitační síla není přitažlivost, nýbrž PŘITLAČIVOST. Tento princip platí, nejen pro částice, ale i pro veškerá tělesa na Zemi, tak i ve vesmíru.

Dá se tato hypotéza nějak potvrdit?

Asi nedá, protože bychom museli nejdříve prokázat gravitonový éter a to zatím neumíme Ale protože jsou děje ve vesmíru podobné, můžeme si takový děj nasimulovat.

 Popíši pokus, který zvládne každý kutil. K pokusu je zapotřebí větší kastrol plný vody. Dále, mechanický vibrátor, nebo oscilátor ,zesilovač a reproduktor. K nádobě přiložíme vibrátor, nebo reproduktor a uvedeme ho do provozu. Zvolíme kmitočet asi 20 až 50 Hz. Na hladině se objeví vlny, které se po čase ustálí a vzniknou vlny stojaté, to je vrcholky vln se budou nacházet stále na stejném místě. Nyní na hladinu položíme lodičku, může posloužit i skořápka z vlašského ořechu. Pokud se mám podaří vytvořit dokonalé stojaté vlny, pak se bude lodička nacházet stále na stejném místě. Nyní položíme na hladinu druhou lodičku do libovolného místa. Lodičky se okamžitě začnou přibližovat k sobě, až se vzájemně dotknou a zůstanou vždy u sebe. Tím jsme dokázali, že energie mezi lodičkami je menší, než energie venkovní. Na tomto principu funguje gravitace ve vesmíru tak i na Zemi. Rozdíl je jen v tom, že náš pokus je na vodní hladině, tedy dvojrozměrný, kdežto ve vesmíru je prostor trojrozměrný. V částicovém plynném, nebo kapalném prostředí, je tah téměř nemožný. Závěrem můžeme konstatovat, že gravitace není přitažlivost, nýbrž PŘITLAČIVOST a energie pochází z vesmíru. Energie skrytá ve vlnění gravitonového éteru by mohla být tou výchozí energii ve vesmíru.

Co říci na závěr?

Vím, že moje pohledy na vesmír budou připadat mnohým úsměvné a budou tvrdit, že je to vše vycucané z prstu a budou  moje vysvětlení  škatulkovat, podobně jak jsem uvedl na začátku. Proto, aby někdo nebral můj článek za oficiální, prohlašuji, že není oficiální, ale originální, to znamená, že jsem vše vymyslel já a není to žádný plagiát.