Přetvořit represivní aparát totalitního režimu na policejní službu občanům demokratického státu se ani po 25 letech nedaří…
Od Veřejné bezpečnosti k Policii ČR
Neblaze proslulá Veřejná bezpečnost (VB) i se svými pomocníky označenými páskou PSVB (Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti), byla před rokem 1989 předmětem mnoha vtipů, ale jako jedna z hlavních složek ozbrojeného represivního aparátu měla nad občany vždycky navrch. Nebyla tak obávaná, jako dnes často demonizovaná StB, o to více uměla znepříjemňovat každodenní život řadových občanů. V mládí jsem si (asi hlavně) díky dlouhým vlasům užil bezdůvodných kontrol osobních dokladů nepočítaně, včetně předvedení na služebnu VB, která obvykle končila relativně drobnou pokutou (důvod se vždycky našel).
Po roce 1989 došlo k přejmenování VB na policii, výměně uniforem a opakovanému přemalovávání služebních aut „nové“ policie. Ani přidání nápisu „Pomáhat a chránit“ však z VB moderní policii pojatou jako službu občanům, kterou si občané ze svých daní platí, neudělala. Hlavní problém je v hlavách řadových příslušníků VB (Policie), ale především v hlavách jejich velitelů, policejních prezidentů a ministrů vnitra, kteří za 25 let nepochopili, jaká je úloha policie v demokratických zemích, jak by měla pracovat, a že se jedná především o službu občanům. Není divu, když celá naše politika od měst a obcí až po parlament zdegenerovala ze služby občanům na špinavý byznys.
Opakovaná šikana a buzerace
Dnes se mně již nestává, že by mě na ulici zastavila hlídka Policie ČR a provedla kontrolu osobních dokladů, případně mě předvedla na služebnu k zjištění totožnosti. Možná je to úbytkem mých vlasů a kratším účesem, případně relativně formálním oblečením, které obvykle nosím.
Vzhledem k tomu, že jezdím často autem, stávám se často opakovaně předmětem zájmu policejních hlídek, které bez zjevného důvodu požadují předložení osobních dokladů, dokladů od vozidla, dávají „dýchnout“, aby zjistili, zda jsem „požil“, případně zkontrolují lékárničku nebo žárovky. Vzhledem k tomu, že nejen řádně platím daně, ale jezdím i relativně zánovními auty v dobrém technickém stavu a před ani během jízdy nepiji alkoholické nápoje, o drogách a „trávě“ ani nemluvě, tak se jim většinou nepodaří uložit mně žádnou pokutu (což je asi hlavním smyslem těchto kontrol). Když se ptám na smysl kontroly, tak obvykle odpoví, že se jedná o běžnou kontrolu, na kterou má Policie právo. Obvykle si neodpustím drobný komentář na jejich adresu v tom smyslu, že v demokratických zemích je bezdůvodné zastavování a kontrola řidičů považováno za nepřípustné obtěžování a šikanu občanů. Odpovědí je většinou konstatování, že pouze dělají svoji práci.
Někdy se mně stane, že na můj komentář reagují podrážděně, se zjevnou snahou můj „drzý“ komentář potrestat. Naposled se mně to přihodilo dnes 5.7.2014 v časných ranních hodinách (cca půl druhé ráno), na periferii jednoho nejmenovaného jihomoravského okresního města, začínajícího na „B“, nedaleko nádherného Lednicko-valtického areálu, kdy na můj komentář příslušník VB (pardon policie…) odpověděl, že mohu být rád, že mně vrátili doklady, protože taky se mnou mohli řešit dopravní přestupek, spočívající v tom, že jsem svítil dálkovými světly v noci v obci. Nebudu popisovat následující oboustranně nepříjemný rozhovor, který byl jen další ztrátou času pro obě strany zbytečného konfliktu. Nevím, kolik obcí má pozdě v noci „dostatečně a souvisle osvětlené komunikace“, ale Poštorná to určitě není. Chování policistů spíše než strážců zákona připomíná „silniční lapky“ ... o korupci v řadách Policie ČR za posledních 25 let, by se daly psát romány. Své možná udělá i pražská registrační značka (dříve SPZ) mého auta, která může na venkově působit jako červená na býka...
PS: nemám problém s policejními kontrolami v případě hledání nebezpečných ozbrojených zločinců nebo ukradeného zboží, případně když řidič způsobem jízdy zjevně není „v pořádku“.
