- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nápad jednoho člena bankovní rady, věnovat část loňského zisku ČNB na posílení státního rozpočtu, který letos čelí bezprecedentnímu propadu by nebyl špatný, pokud by se ČNB nenacházela v kumulované ztrátě z hospodaření z minulých let ve výši přes 187 miliard korun. Vedení ČNB rozhodlo správně, když tento návrh odmítla a loňský zisk ČNB ve výši 57,2 miliard korun použila na částečné uhrazení ztráty z minulých let, takže ztráta je již „jen“ 129,2 miliardy korun.
Většina centrálních bank ve světě přispívá pravidelně do státních rozpočtů svých zemí a pomáhá tak posilovat veřejné finance a podporovat ekonomiku země. Jinak je to ale s ČNB, která za téměř 30 let (se započtením 2 let fungování Státní banky československé) nepřispěla do státního rozpočtu ani korunu. A „vyrábět“ dlouhodobě obří ztráty, a to s „monopolem“ tištění peněz, určování výše úrokových sazeb, dohledem nad finančním trhem, včetně udělování licencí a povolení, organizování aukcí státních dluhopisů, organizace trhu krátkodobých dluhopisů (tzv. pokladničních poukázek), správy velkých devizových rezerv a dalších exkluzivních kompetencí, je skutečně „umění“…
Pro začátek by ČNB měla prodávat eura, která nakoupila v období tzv. kurzového závazku (umělé oslabování koruny) za cca 27 korun. Při prodeji v aktuální kurzu CZK/EUR, který se od vypuknutí koronavirusové krize pohybuje výrazně nad 27 korunami za euro ( a chvílemi i těsne pod hranicí 28 korun za euro) by takové prodeje byly pro ČNB ziskové a umožnily by postupně umazávat kumulovanou ztrátu a dosahovat reálných zisků, které by mohly (při konsensu politiků a bankéřů) posilovat příjmy státního rozpočtu. Verbálně by mohla bankovní rada korunu klidně oslabovat… Prodej eur by působil na posilování koruny a byl by i účinnějším lékem na rostoucí inflaci, když používání úrokových sazeb jako nástroje monetární politiky začíná selhávat, respektive stává se neúčinným.
Předmětem diskuse je i zapojení mohutných devizových rezerv ČNB (cca 3,3 bilionu korun) do boje s „koronakrizí“. Postupně se ziskem devizové rezervy rozprodávat nebo je raději dobře investovat a zajistit si tím další příjmy? Každá varianta má své příznivce i odpůrce a optimální bude asi kombinace obou přístupů. Zatím ČNB svými investicemi podporuje spíše zahraniční ekonomiky a domácí ekonomiku nechává „napospas“ ne příliš kvalifikovaným zásahům vlády. Dovedu si představit daleko výraznější a účinnější podporu našeho národního hospodářství ze strany ČNB. A nepotřebuje k tomu ani změnu zákona a posílení kompetencí.
Další články autora |