Když už i guvernér centrální banky (ČNB) předpokládá letošní celoroční inflaci dvoucifernou a březnovou inflaci nevylučuje ve výši 14%, tak to začíná být vážné. Posun v rétorice členů bankovní rady od loňského léta je značný...
Většinu ekonomů, bankéřů, politiků a analytiků zajímají z produkce Českého statistického úřadu především základní makroekonomické veličiny jako je růst hrubého domácího produktu (HDP), nezaměstnanost a vývoj cenové hladiny. Zatímco čísla o míře nezaměstnanosti dělají všem radost, protože patříme v Evropě mezi premianty s nejnižší mírou nezaměstnanosti (260 tisíc registrovaných nezaměstnaných představuje míru nezaměstnanosti 3,5%) a relativně nejvyšším počtem volných pracovních míst, který přesahuje 360 tisíc. Z tohoto pohledu ani současný příliv běženců z válčící Ukrajiny nepředstavuje vážný problém. Vzhledem k tomu, že ekonomický výkon ekonomiky měřený výší HDP ještě nedosáhl předkovidové úrovně, tak můžeme počítat i s mírným růstem HDP. Co ale dělá vrásky všem, jsou zveřejňovaná čísla o vývoji míry inflace a zvláště ta, která vyjadřují meziroční změnu cenové hladiny spotřebitelských cen. Díky vysoké inflaci se dá očekávat, že i růst HDP měřený v běžných cenách bude velmi solidní. Nás ale obvykle zajímá vývoj HDP v tzv. stálých cenách (tedy očištěný od inflace), který vyjadřuje o kolik zboží a služeb jsme vytvořili více. Může nastat i situace, kdy nám HDP v běžných cenách (díky inflaci) poroste a přitom HDP ve stálých cenách bude stagnovat nebo dokonce klesat. Takže se stále více hovoří o stagflaci, i když se asi bude jednat o jiný typ stagflace než kterou jsme poznali v 70. letech minulého století, kdy vysoká inflace a stagnace ekonomiky byla současně provázena vysokou nezaměstnaností.
Dvouciferná inflace bývá v ekonomické teorii označována jako tzv. pádivá inflace. Do tzv. hyperinflace (inflace je vyšší než 1000%) máme hodně daleko a s největší pravděpodobností k ní u nás ani nedojde. Když se podíváme na údaje o inflaci v loňském roce (2021), tak s velmi vysokou pravděpodobností můžeme předpokládat, že dvouciferná inflace nás bude provázet až do září. Odhaduji , že rekordní čísla o letošní inflaci bude Český statistický úřad reportovat v květnu za měsíc duben. Dá se tedy očekávat, že březnové zasedání bankovní rady ČNB opět zvýší úrokové sazby a dovoluji si tipovat i výsledek hlasování členů bankovní rady ( 5:2), dokonce jmenovitě…
Zvyšování úrokových sazeb již naráží na různé bariéry, především úrokový diferenciál ve vztahu k euru nebo k US dolaru, a tak se otvírá prostor pro měnové intervence, které mohou přes posilování koruny tlumit vnější inflační tlaky. Zatímco oslabování koruny jde ČNB velmi dobře, protože má nekonečné množství „munice“, snaha o posilování koruny pomocí intervencí (především prodejem eur z devizových rezerv) může i přes rekordní výši devizových rezerv (cca 4 biliony korun) poměrně rychle „narazit“, zvláště s ohledem na relativně mělký trh s českou korunou.
Na zvýšení základních úrokových sazeb (stanovených ČNB) nejrychleji reagují úrokové sazby u hypotečních úvěrů, takže odhaduji, že hypotéka s 7% sazbou nebude nic mimořádného. Při dvouciferné inflaci je 7% sazba u hypotečního úvěru stále záporná (v reálném vyjádření). Po odeznění inflace se úrokové sazby začnou poměrně rychle vracet k hodnotám na které jsme byli zvyklí v posledních letech, ale období poměrně vysoké inflace neskončí tak brzy, jak bychom si přáli. Dle mého názoru tady s námi bude vysoká inflace 2-3 roky.
