V posledních dnech došlo k několika významným událostem na dlouhodobě poněkud „mrtvém“ českém kapitálovém trhu. Asi nejvýznamnější událostí, která bude minimálně střednědobě ovlivňovat český kapitálový trh, je zahájení intervencí České národní banky s cílem oslabení české koruny . V týdnu od 4.11.2013 byla rovněž zahájena nová nabídka „vánočních“ státních spořících dluhopisů, která ale musela být pro velký zájem investorů předčasně ukončena. A největší akviziční transakcí za posledních několik let je koupě majoritního balíku akcií Telefónica Czech Republic,a.s. finační skupinou PPF Petra Kellnera.
1) Zahájení intervencí ČNB na devizovém trhu
Vzhledem ktomu, že úrokové sazby stanovené Českou národní bankou se již rok pohybují na „technické nule“ (diskontní sazba a dvoutýdenní repo sazba jsou na úrovni 0,05%) a používání záporných úrokových sazeb je u nás i z právního hlediska komplikované, rozhodla bankovní rada ČNB na svém zasedání dne 7.11.2013 o používání devizového kurzu jako dalšího nástroje uvolňování měnových podmínek a zahájila intervence na devizovém trhu, s cílem oslabení kurzu koruny tak, aby se kurz koruny vůči euru udržoval poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Zahájení intervencí bylo velmi razantní a koruna skokově oslabila z úrovně 25,80 CZK/EUR na zamýšlených 27 CZK/EUR. Podle podle prvních odhadů obchodníků utratila ČNB za nákup eur během jednoho dne 100-150 miliard korun a ČNB posléze oznámila, že utratila za intervence 200 miliard korun. Na devizové intervence „proti koruně“ má ČNB prakticky neomezené zdroje, a tak se dá předpokládat, že bude schopna držet úroveň 27 CZK/EUR i v delším horizontu, třeba jednoho roku. Rozhodující bude, zda a jak se intervence projeví na vývoji inflace a růstu ekonomiky (HDP). Moje očekávání jsou v tomto směru spíše skeptická. Vzhledem k fundamentálnímu podhodnocení české měny se dá očekávat, po ukončení intervencí , skokové zhodnocení koruny se všemi negativními dopady, včetně dopadu na (zatím pouze účetní) ztrátu ČNB. Budoucí ztrátu, i po započtení aktuálních zisků z intervencí odhaduji na cca 5-7 miliard korun. Obhajoba intervencí jednotlivými členy bankovní rady nebyla mediálně dobře zvládnuta a spíše vyvolala další otázky, včetně „divokých“ spekulací o „skutečných“ důvodech intervencí za oslabení koruny.
2) Vánoční emise spořících dluhopisů- vyprodáno!
Podzimní (“vánoční”) nabídka spořících dluhopisů určených hlavně občanům a tzv. neziskovým organizací, obcím a nadacím má několik odlišností od předchozích nabídek. Asi hlavní změnou všech letošních emisí dluhopisů je výběr srážkové daně z výnosu dluhopisu ve výši 15%. Nebude tedy možné uplatňování praxe z minulých let, kdy díky způsobu zaokrouhlování byla vypočtená daň rovna nule a čistý výnos dluhopisu byl stejný jako hrubý. Tato změna by se neměla dotknout emisí dluhopisů, vydaných do konce roku 2012. V současné nabídce spořících dluhopisů chybí diskontovaný dluhopis, který při minulých emisích patřil mezi nejoblíbenější. Tříletý dluhopis nabízel průměrný roční výnos 2,46% před zdaněním, pětiletý kuponový 2,82% a pětiletý reinvestiční 3,07%. Vzhledem k tomu, že státní dluhopisy určené pro velké investory, které se prodávají v aukcích organizovaných ČNB, mají výnos výrazně nižší (0,35 % p.a. u tříleté splatnosti a 1,40% u šetileté splatnosti), nepřekvapila rychlost s jakou byly dluhopisy rozprodány (prodej byl ukončen ve čtvrtek 7.11., tedy shodou okolností v den zahájení intervencí ČNB, což podpořilo některé spekulace). Původně zamýšlený objem prodeje ve výši 5-10 miliard Kč byl navýšen na 21,3 miliardy korun.
Rychlý rozprodej spořících dluhopisů svědčí o špatně nastavených emisních podmínkách (hlavně výnosech). Vzhledem k úrokovému diferenciálu, ve srovnání s výnosy státních dluhopisů určených pro "velké" investory, tady pravděpodobně někteří investoři provádějí arbitráž... Investoři , zajímající se o dluhopisy mají na trhu nabídku celé řady korporátních (podnikových) dluhopisů, které nejsou obvykle obchodovány na veřejných trzích (burze) a jsou nabízeny vybranému okruhu investorů (tzv. private placement).
3) Telefónica Czech Republic,a.s. – další odchod z pražské burzy?
Koupě majoritního balíku akcií Telefónica Czech Republic,a.s. finační skupinou PPF Petra Kellnera, představuje asi největší letošní transakci na českém akciovém trhu. Podle zveřejněných informací zaplatí skupina PPF za 65,9% podíl 63,3 miliardy korun, což odpovídá ceně 305,-Kč za akcii. V souvislosti s touto transakcí se stále častěji objevují spekulace o budoucím odchodu akcií Telefónica ČR z pražské burzy. První indikace případného odchodu bude výše cenové nabídky, kterou musí PPF učinit minoritním akcionářům. Pokud se nabídka bude pohybovat výrazně pod úrovní 300,-Kč za akcii, dá se předpokládat, že „delisting“ (stažení z obchodování) není na pořadu dne. Pokud bude nabídka na úrovni cca 350,-Kč za akcii, je brzké ukončení obchodování s akciemi Telefónica ČR téměř jisté. Aktuální cena této akcie na pražské burze se od oznámení transakce pohybuje mírně pod hranicí 300,-kč (dnes 2.12.2013 je to 296,- korun). Velmi pravděpodobný „odchod“ tohoto titulu z pražské burzy bude znamenat snížení objemů obchodů na pražské burze a další pokles významu pražské burzy pro domácí a zahraniční investory. Vzhledem k akcionářské struktuře pražské burzy, včetně ekonomického zájmu hlavního akcionáře, je ukončení obchodování na pražském „parketu“ jen otázkou času.
4) Poučení pro investory (i budoucí)
Dopad jednotlivých ekonomických událostí na konkrétní ekonomické subjekty bývá obvykle rozporný. Stejně je tomu i u jednotlivých investorů. Oslabení české koruny znamená jednorázové „dodatečné“ zhodnocení investic realizovaných v eurech nebo dolarech, ale současně mírné znehodnocení korunových investic pro „eurové“ a „dolarové“ investory. Nabídka státních spořících dluhopisů odčerpala část volné likvidity u individuálních investorů, ale vzhledem k úrovni výnosů zvýraznila atraktivitu dluhopisů ostatních emitentů. Pro nové zahraniční investory, kteří jsou „eurovými“ nebo „dolarovými“ investory se zvýšila atraktivita investičních instrumentů denominovaných v českých korunách. A situace na pražské burze ukazuje, že smysluplnými investicemi se jeví jen dva tituly, paradoxně relikty kuponové privatizace, a nejenom pro běžné spotřební zboží, ale i na nákupy akcií se bude vyplácet „jezdit“ do zahraničí. Naštěstí díky technice se nákupy zahraničních akciových titulů dají provádět z domova.
