Dnešní schválení navýšení deficitu letošního státního rozpočtu na 300 miliard korun vládou nikoho nepřekvapilo. Je jen otázka času, kdy přijde vláda s návrhem na další zvýšení letošního deficitu. Tipuji září a minimálně 500 mld.kč
Vývoj letošního deficitu státního rozpočtu prochází dynamickým růstem. Původně schválený letošní deficit 40 miliard korun považovala opozice, při očekávání pokračování ekonomického růstu, za příliš velký. Ještě před příchodem světové pandemie „čínské chřipky“ však bylo zřejmé, že pokles tempa růstu ekonomiky, za podmínek zvyšování vládních výdajů, povede k nárůstu deficitu. V rozhovorech s některými členy vlády se opatrně hovořilo o 50-55 miliardách korun letošního deficitu a čísla o plnění státního rozpočtu za leden a únor signalizovala, že na 50 miliardách deficitu budeme do prázdnin.
A přišel březen a s ním virus a všechno bylo jinak… Nejdříve se hovořilo o potřebě navýšení deficitu na 100 miliard korun a než se návrh dostal do parlamentu, bylo z toho 200 miliard korun. Ještě ani pořádně nezaschnul inkoust na prezidentském podpisu příslušného zákona a ministryně financí hovoří o nutnosti dalšího navýšení deficitu a dnešní jednání vlády schválilo navýšení letošního deficitu na 300 miliard korun. Pokud by si někdo myslel, že součástí návrhu jsou i masivní výdajové škrty, zvláště v oblasti snížení státní administrativy a snížení platů státních úředníků, včetně vrcholných politiků, tak by se velmi mýlil. S úsporami se v žádném případě nepočítá. Vždyť jsou již na podzim volby a za rok další. Naopak, musíme ještě další peníze „rozdat“ a zajistit si přízeň voličů. Vždyť takovou unikátní příležitost, kdy se dá všechno svést na „koronakrizi“ nám seslalo samo nebe. A rozhazování peněz daňových poplatníků nabývá neskutečných rozměrů. Navíc, kdy jindy by se daly nakupovat předražené čínské šunty přes podivné překupníky a schvalovat ve zrychleném řízení zákony, které mění společenské poměry, včetně změny postavení České národní banky?
A korunu tomu nasazují úvahy o státní pomoci vybraným soukromým podnikům, samozřejmě pod záminkou údajného strategického významu. Co je strategického na bezvýznamné krachující letecké společnosti, která má pár vypůjčených letadel a „strategicky“ vozí v létě české občany za koupáním k moři? Snad jen to, že majitel problémové letecké společnosti je přítel premiéra a byl mu na svatbě. S výměnou premiéra zmizí i strategický význam této letecké společnosti. České aerolinie mělo smysl zachraňovat v době, kdy měly přes 50 letadel, provozovaly krátké, střední a dálkové tratě, ročně přepravovaly přes 5 milionů cestujících a přiváděly tak 50% cestujících na Letiště Praha, vlastnily sloty na všech významných světových letištích, měly moderní cargo terminál, cateringovou společnost, hangáry se ziskovým servisem letadel, výcvikové středisko, vozový park atd. Předchozí vlády ČSA zachraňovaly tak dlouho, až z nich zůstala jen prázdná slupka. ČSA opravdu nemají pro Českou republiku strategický význam jako Lufthansa pro Německo, takže argumenty o srovnatelnosti vládní pomoci jsou naprostou fantasmagorií. Pokud by měl mít stát leteckou společnost, tak jediné racionální řešení je vybudovat Nové ČSA na zelené louce. Levná zánovní dopravní letadla všech kategorií budou brzy k mání i s posádkami od krachujících leteckých společností. Základem nových ČSA by mohla být současná vládní letka. Ale to je na jinou úvahu...
