ČNB zvýšila sazby! Praskne realitní bublina?

Včerejší mírné (o 0,25%) zvýšení některých úrokových sazeb, vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB), očekávané prakticky všemi odborníky i laiky a schválené jednomyslně členy bankovní rady, vyvolává některé otázky a spekulace.  

Zvýšení 2T Repo sazby o 0,25% na 0,75% a lombardní sazby na 1,5% není nijak dramatické a představuje spíše určitý informační signál pro ekonomické subjekty než, že by  bezprostředně způsobila zvýšení úrokových sazeb v ekonomice. Banky, které působí na českém finančním trhu, mají přebytek finančních zdrojů (peněz), a tak se ani nedá očekávat zvýšení úroků na vkladech v bankách. Při současné téměř 2,5% inflaci je stejně i tak většina reálných úrokových sazeb v záporných číslech. Takže cesta k normálním (kladným) reálným úrokovým sazbám bude ještě nějaký čas trvat. Další zvyšování sazeb ze strany ČNB je proto letos a v příštím roce více než jisté a otázka bude vždycky jen kdy a o kolik. Při současném nastavení „cílování inflace“ ČNB na 2% a „učebnicově“ normální reálné úrokové sazbě 1%, by úrokové sazby v ekonomice měly začínat na 3%. Z tohoto pohledu nám bude návrat k normálním sazbám, při současném tempu nastaveném ČNB, trvat ještě asi dva roky.

Do té doby se, za jinak neměnných okolností, nedají čekat žádné dramatické změny ani na realitním a hypotečním trhu. Při srovnání cen nemovitostí u nás, s cenami u našich jižních a západních sousedů (především v Německu) se, dle mého názoru, ani o žádné realitní bublině na našem realitním trhu nedá mluvit, takže ani nemá co prasknout. Určitě dojde ke zpomalení tempa růstu cen nemovitostí a možná je i krátkodobá stagnace těchto cen, ale současný celkový růst ekonomiky (měřeno růstem HDP), včetně růstu mezd a tedy pokračování sbližování (konvergence) s vyspělými evropskými zeměmi, bude znamenat i další obnovení (pokračování) růstu cen nemovitostí. Pokud někdo čeká, že dojde v příštích letech k masovému selhávání (defaultu) hypotečních úvěrů a růstu nabídky nemovitostí na trhu vlivem nucených prodejů nesplácených domů a bytů, tak se s velkou pravděpodobností nedočká.

Novinkou v chování ČNB je návrat k zveřejňování odhadů vývoje směnného kurzu české koruny, který byl již dříve, před zahájením umělého oslabování koruny v listopadu 2013, zveřejňován. Takže zjistit, kdy je ta pravá doba k nákupu eur na dovolenou, nám pomůže i návštěva webových stránek ČNB. Myslím si, na rozdíl od předpovědi ČNB, že posilování koruny bude rychlejší a silnější a pod 25 korun za euro se podíváme dříve (podle mě již v březnu 2018)...

PS: Faktorů, které musí při svém rozhodování o změně úrokových sazeb brát bankovní rada ČNB v úvahu je celá řada, ale vedle vývoje inflace, růstu HDP a mezd zůstává tím nejvlivnějším měnová politika Evropské centrální banky (ECB).