Centrální banky jsou díky svému zvláštnímu postavení v národních ekonomikách obvykle symbolem (nejen politické) nezávislosti, odbornosti a korektnosti a centrální bankéři se ve většině zemí těší i vysoké autoritě jak u odborné tak i u laické veřejnosti. Proč tomu tak není v případě Česká národní banky (ČNB)?
Devizové rezervy u prakticky všech centrálních bank jsou z větší nebo menší míry tvořeny zlatem. Jednou z mála centrálních bank, kde toto neplatí, je Česká národní banka. V letech 1997-1998 došlo k podivnému prodeji devizových rezerv ČNB tvořených zlatem (někdy nazývaných jako zlatý poklad republiky) a ČNB si ponechala cca 10 tun zlata, které používá jednak jako exponáty, aby i naši potomci viděli jak opravdové ryzí zlato vypadá a jednak zlato používá jako surovinu na ražbu pamětních zlatých mincí. Profesionální odbornost spočívající v aktivní správě zlatých rezerv, kterou si zachovala Státní banka československá dokonce i za dob totalitního režimu, současná Česká národní banka pozbyla... Jak se však ukazuje, získala ČNB novou „špičkovou“ odbornost, a tou je „kšeftování“ se zlatými mincemi. Jinak se současná praxe ČNB při vydávání pamětních zlatých mincí nazvat nedá.
Místo kvalifikované a odborné obhajoby kroků spojených s oslabením kurzu koruny, které u části odborné a většiny laické veřejnosti dodnes vzbuzují minimálně pochybnosti a které (oprávněně nebo bezdůvodně?) důvěryhodnost České národní banky, včetně členů bankovní rady, výrazně poškodily, se centrální bakéři vrhli na bezprecedentní kšeftování se zlatými mincemi, postrádající jakýkoliv smysl z hlediska úlohy ČNB stanovené zákonem a pouze prohlubující nedůvěryhodnost naší centrální banky v očích veřejnosti. O devalvaci (oslabení koruny) se můžeme odborně dohadovat, ale skutečnost, že špinavé kšefty se zlatem a zlatými mincemi devalvují obrovské množství kvalitní práce, kterou pracovníci ČNB v řadě oblastí dlouhodobě odvádějí, je nezpochybnitelná.
Skandální zjištění, že byla vydána emise pamětních zlatých mincí, určená pouze pro „vyvolené“, je dalším důkazem morálního rozkladu české společnosti, který se nevyhnul ani České národní bance. A to se nebudu zabývat analýzou seznamu vyvolených osob, kde by normální občan očekával zástupce skutečných vědeckých, uměleckých, lékařských nebo pedagogických elit našeho národa, účastníků odboje a jiných občanů s nezpochybnitelnými zásluhami o Českou republiku. Většina jmen vzbuzuje přinejmenším pochybnosti a postrádal jsem pouze více kožených, krejčířů, tykačů a bakalů... Ale možná jsem je jenom přehlédl.
Určitě bude zajímavé vyslechnout si nebo přečíst oficiální reakci naší centrální banky, případně stanovisko jednotlivých představitelů našich „elit“, pro které byla speciální emise zlatých mincí určena a kteří si mince „zakoupili“.
