Oznámení o uzavření 300 poboček České pošty vyvolalo bouři nevole, ale taky řadu otázek, kdo za současný neutěšený stav České pošty může. A odpovědnost padá plně na hlavu politiků a vrcholového managementu a dozorčích orgánů pošty
3200 současných poboček určitě není málo a samozřejmě se ihned objevily argumenty, že v přepočtu na počet obyvatel máme poštovních poboček více než Německo nebo Rakousko. Vzhledem k historickým okolnostem a více nebo méně monopolnímu postavení poštovních úřadů v zahraničí, jsou pošty ve světě obvykle ziskovými firmami. Samozřejmě musely nějak reagovat na změny ve fungování společnosti, které nastaly v posledních 30 letech (elektronická komunikace, sociální sítě, on line prodej prakticky všeho zboží s dodávkou do domu, atd.). Pošty v zahraničí na tyto změny reagovaly a dnes jsou schopny i v konkurenčním prostředí generovat nemalé zisky.
Jak ale (ne)reagovala Česká pošta? Místo racionální a promyšlené transformace, se ve vedení České pošty posledních 30 let střídali neschopní trafikanti z různých politických stran a měnili se podle toho, jak se měnilo složení vlády. Většinou odcházeli bohatší o miliony korun, které inkasovali na základě štědrých manažerských kontraktů a to nebudu spekulovat o pozadí různých tendrů a nákupů realizovaných Českou poštou v minulosti a ještě obvykle se „zlatým padákem“ v kapse. V dozorčích orgánech České pošty (ČP) seděli obvykle politici, kteří neschopnému managementu „kryli záda“, místo aby dohlíželi na řádné hospodaření a provádění nezbytné restrukturalizace pošty a její adaptace na změněné podmínky. Že je přitom samotná síť poboček ČP nejen potenciálně zajímavá, nás již řadu let přesvědčuje belgická ČSOB, která v pobočkách ČP provozuje tzv. Poštovní spořitelnu (původní nápad podivně zkrachovalé Investiční a poštovní banky, kterou si ČSOB za korunu „koupila“ během jednoho víkendu v roce 2000). Aby si ČSOB zajistila monopolní exkluzivní využívání poboček ČP, tak neváhala na korupci odpovědných politiků a úředníků utratit přes 300 milionů korun. Samozřejmě vyšetřování dopadlo do ztracena, jak je u nás u podobných kauz zvykem a kdo kolik dostal, nám už neprozradí ani V.Michalík, nedávno zesnulý politik STAN, který měl tenkrát distribuci úplatků na starosti. Dnes je většina kauz jako tato již promlčena nebo byla amnestována, takže nezbývá, než zavřít jenom ty pobočky…
Předpokládám (asi mylně), že rozhodnutí o rušení poboček má současný management podloženo detailní analýzou ziskovosti (ztrátovosti) jednotlivých poboček a zavírá jen ty nejztrátovější, samozřejmě s ohledem na dostupnost poštovních služeb na venkově. Určitě před zveřejněním seznamu rušených poboček proběhla jednání se zástupci všech měst a obcí, kde má pošta pobočky (nejen těch rušených) o možnosti měst a obcí přispívat na provoz místních poboček pošty, bez ohledu na ztrátovost (ziskovost) jednotlivé pobočky. Řada měst a obcí vyjádřila ochotu podílet se na financování poboček pošty, které často sídlí v prostorách patřících městu (obci).
Liberální ekonomové mají samozřejmě jasno: vše co provozuje stát je neefektivní, a kdyby byla Česká pošta dávno privatizována, tak dnes nemá vláda co řešit. Dnes je Česká pošta i zadarmo drahá, ale už vidím ty zajímavé prodeje majetku České pošty do rukou těch správných privatizátorů a předpokládám podobný scénář jako u ČSA (z prodeje majetku dotovat ztrátový provoz a až nebude co prodávat, tak krach firmy). Vláda, která má vždycky horizont jen 2-3 roky a hlavní motivací je být znovu zvolen, nikdy nemůže přijmou nějaké racionální dlouhodobé strategické rozhodnutí a to se netýká jen České pošty, ale i penzijní reformy, daňové reformy, deficitu veřejných financí, školství, zdravotnictví, dopravní infrastruktury, atd.
