Úvaha nad odpověďmi slovenských představitelů na otevřený dopis.

V září tohoto roku jsem zaslal třem nejvyšším představitelům Slovenska dopis, ve kterém jsem je žádal, aby se zamysleli nad naprosto nenormální a nemorální situací ve své zemi,

 kde nemocní jsou perzekuováni jen proto, že se chtějí léčit. Text tohoto dopisu můžete najít na adrese:  

majzlik.blog.idnes.cz/c/727380/otevreny-dopis-na-slovensko-a-prosba-k-ctenarum.html

V minulých dnech jsem postupně dostal z kanceláří těchto představitelů Slovenska odpovědi. Adresa na fotokopie jejich odpovědí je připojena na konci této mé úvahy.

I když jsem nepředpokládal, že bych od těchto nejvyšších představitelů Slovenska dostal dopisy s nadšeným příslibem revize tamního přístupu k léčebnému konopí, tak jsem skutečně nepředpokládal ani to, že v jejich odpovědích najdu vše možné, jen ne alespoň minimální starost o ty trpící občany.

Předseda vlády SR, pan Peter Pellegrini, přehrál problém mého Otevřeného dopisu na Ministerstvo zdravotnictví, a tam se odpovědi ujal MUDr. Pavol Musil MSc. Jak již titul napovídá, pan Musil je lékař. Přesto jediné, na co se zmohl, bylo upozornění na zákon 139/1998 Z o omamných a psychotropních látkách, a dále na tři dohody Slovenska, uzavřené v rámci OSN. O nemocné, kterým syntetické léky nepomáhají, a potřebovali by se dostat k léčebnému konopí, ani nezakopl.

Za pana předsedu Národní rady SR, pana Andreja Danka, odpověděl jeho poradce JUDr. Lukáš Machula. A je to jediná odpověď, kde se otevřeně přiznává nejen to, že problematika léčebného konopí je na Slovensku málo diskutovaná, ale i to, že by se tento současný stav měl změnit otevřením diskusí mezi odborníky. Díky alespoň za to, pane Machulo. Jen Vás prosím, neotálejte s tím. Ti lidé si své nemoci nemohou prozatím odložit někam do skříně a počkat, až i slovenští odborníci pochopí.

Z Kanceláře prezidentky SR, paní Zuzany Čaputové, jsem odpověď dostal až po urgencích. A odpovědi se ujala ředitelka Odboru komunikace prezidentky SR paní Martina Goffová. Dověděl jsem se, že paní prezidentka se o problémy lidí zajímá, a že pokud ti lidé jsou nespokojení s některými zákony, musejí se obracet na orgány se zákonodárnou iniciativou. Tuto ona, paní prezidentka, že nemá.

Je to zvláštní. Paní prezidentka vždy na veřejnosti vystupuje jako velmi pozorně naslouchající a citlivá dáma. V odpovědi z její kanceláře o problémech těch trpících ale není ani slovo.

My, občané České republiky, stejně jako občané Slovenské republiky, jsme členy Evropské unie. Soustátí, kde se všichni politici přímo předhánějí v proslovech o tom, že jsme všichni svobodní, že naše lidská práva jsou nám všem zaručena a jsou nedotknutelná, že se nemusíme bát vyjadřovat své názory a já nevím co všechno ještě. Skutečně to tak ale je? Skutečně jsou všem občanům EU zaručena jejich lidská práva? A jsou skutečně pro všechny stejná?

Moje dcera Martina velmi trpěla symptomy své nevyléčitelné choroby, progresivní formy roztroušené sklerózy. Bolesti ze strašných křečí, které jí málem lámaly kosti, byly nepředstavitelné a syntetické léky jí nepomáhaly. Naopak, mnohé jí ještě více ublížily. Dnes již jsou ty symptomy snesitelné. Dokáže se smát, dokáže se bavit, učí se anglicky a v rehabilitační dílně dokáže i s těmi svými pokroucenými prsty dělat nádhernou keramiku a plést krásné košíky.  A někdy dokáže být i setsakramentsky protivná. Zaplať pánbůh i za to. Tuto změnu u ní způsobilo užívání léčebného konopí. A to bez jakýchkoliv vedlejších psychotických příznaků. Tak proč ho nemohou užívat i ti trpící lidé na Slovensku? Kde jsou jejich lidská práva? Jak je možné, že u nás se s lékařem můžeme domluvit a on nám léčebné konopí předepíše, ale na Slovensku je lékař seřve a ještě jim vyhrožuje policií? Vymýšlím si? Ne. I takou situaci mi popsala jedna slovenská pacientka.

Od příštího roku má gram Léčebného konopí z lékárny stát v Česku asi 15 korun. Nemocný člověk na Slovensku, který si opatří stejný gram této léčivky, za to může jít do vězení až na několik let.

Nejen Česko a Slovensko je součástí EU. Je tam i Německo, kde pacient s receptem dostane léčebné konopí v lékárně zcela zdarma. A je tam i Lucembursko. Stát, který pěstování konopí pro vlastní potřebu legalizoval zcela. Bez ohledu na to, jestli je to pro léčení, nebo „jen“ pro relaxaci.

Proč to někde jde a někde ne? Proč někde je pacient stále občanem své vlasti, a jinde má pocit, že je pro svůj stát jen přítěží? Nevím. Jsem ale přesvědčený o tom, že toto vše je jen a jen o empatii a odvaze politiků. Ti empatičtí a odvážní znají problémy svého lidu, cítí s ním, a svůj stát mění v jeho prospěch. Ti zbabělí na lid své země vymýšlejí zákony, a posílají na něj policajty.

Zde je adresa na fotokopie odpovědí tří nejvyšších představitelů Slovenské republiky na můj Otevřený dopis. Prosím, přečtěte si je a udělejte si obrázek sami:

majzlik.blog.idnes.cz/c/736979/odpovedi-slovenskych-predstavitelu-na-otevreny-dopis.html