Již několik týdnů můžeme v TV a dalších médiích sledovat projevy rozhořčení a soucitu nad smrtí pěti našich vojáků v Afganistanu.
Ano, je to velká tragedie. Je to tragedie pro jejich rodiče, manželky, přátele, známé. A hlavně je to tragedie pro jejich děti, které již nikdy nepoznají své otce. Nikdy si mu již nesednou na klín, nikdy je již jejich táta nepoškrabe strništěm svých vousů a již nikdy si nebudou moci brát příklad pro své jednání z jednání svého živého táty.
Byli to vojáci a tak pro jejich těla bylo vypraveno speciální letadlo. Jejich rakve byly na letišti vyneseny čestnou jednotkou a smuteční řeč pronesl ministr obrany, předseda vlády i president. Byli posmrtně vyznamenáni a povýšeni za to, že poctivě dělali svou práci.
Pohřeb jim vypravil náš stát, nad jejich hroby zazněly čestné salvy a nad hřbitovy přeletěla bojová letadla.
Pozůstalým bylo vyplaceno milionové odškodné a budou dostávat dlouhodobé přídavky.
Český stát se tak poklonil a vyjádřil svůj smutek nad ztrátou svých vojáků, kteří bojovali v daleké zemi.
29. listopadu.2001 na dole Schöller u Kladna zahynuli tři horníci. Ze stěny šestého úseku ve druhém patře dolu unikl metan, který však neexplodoval, ale jen rychle shořel. Ohnivá vlna přitom sežehla havíře v čele chodby a těžce popálila muže, obsluhujícího razící kombajn.
11. března.2004 odpoledne přišel mimořádně silný důlní otřes v hloubce 680 metrů na Dole Lazy na Ostravsku, který zavalil pracoviště horníků. Sedm jich zahynulo.
15. března 2013 v obci Strážovice na Plánicku zahynul ve svém zaměstnání po úrazem elektrickým proudem muž z Klatovska.
24. dubna.2013 zahynuli v podzemí dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku dva pracovníci důlní záchranné služby. Byli otráveni unikajícím metanem.
4. února2014 Vrah zastřelil taxikáře z Kladna. Později zavraždil další dva.
17. května.2014 došlo k závalu na dole Centrum na Mostecku. Jeden horník zahynul.
23. května.2014 zahynul horník na dole Lazy v Orlové. Byl to již čtvrtý smrtelný úraz na šachtách společnosti OKD během necelých pěti měsíců.
8. srpna.2014 zahynul na dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku jeden horník při manipulaci s hydraulickým zařízením.
14. srpna 2014 v dole Centrum na Mostecku zabil horníka elektrický proud při výměně převodovky na rypadle.
Žádný z těchto lidí nešel do svého zaměstnání s nějakou zbraní. Ke svému pohybu nepoužívali obrněná vozidla. Žádný z nich nešel do svého zaměstnání s tím, že by mohl být zabit.
Přesto ve svém zaměstnání zahynuli.
Nad jejich hroby neřečnili nekrology ministři, předsedové vlád ani presidenti.
Nebyli po svém zabití in memoriam povyšováni do vyšších platových tříd a nebyl jim státem zaplacen pohřeb, nedostali milionový příplatek a nebudou jim vypláceny další dlouhodobé přídavky.
Nad jejich hroby nepřelétávaly bojové stroje a nikdo nevypálil čestnou salvu.
Jsou ale také věci, které je spojují s těmi zabitými vojáky.
I jejich smrt je velká tragedie. Je to tragedie pro jejich rodiče, manželky, přátele, známé. U těch, kteří již měli své děti, je to pak hlavně tragedie pro tyto děti, které již nikdy nepoznají své otce. Nikdy si jim již nesednou na klín, nikdy je již jejich tátové nepoškrabou strništěm svých vousů a již nikdy si nebudou moci brát příklad pro své jednání z jednání svého živého táty.
Proč se mi zdá, že je tady něco špatně?
Zdeněk Majzlík
