Konopí nebo syntetika? Čím začít? (Varianta 2 po zásahu dozorové pracovnice z iDNES)

Zásahem dozorové pracovnice z „Blog a Diskuse iDNES.cz, oddělení Helpdesk“ jsem byl donucen některé části svého článku vypustit a upravit. Níže je tedy tato upravená verze včetně vyznačených míst zásahu.

Nepatřím mezi lidi, kteří, pokud se pro něco nadchnou, tak vidí jen výjimečnost tohoto svého objektu zájmu, a nic jiného je nezajímá. Ale za posledních jedenáct let, tedy za dobu, co se zajímám o konopí a pracuji s ním, jsem shromáždil poměrně dost příkladů jeho léčivých účinků. Účinků, které v některých případech skutečně mohou vypadat až zázračně. U některých pacientů došlo k výraznému potlačení velmi zlých symptomů jejich nemoci …

u jiných došlo k vyléčení zcela …

Žádnému z těchto lidí jejich lékaři nenabídli jako první formu léčby konopím. Vždy to byla syntetika. Mnohdy s velmi závažnými a nebezpečnými vedlejšími účinky. Je samozřejmé, že vždy poslechli. Koho bychom také měli poslouchat, když ne svého lékaře v okamžiku, kdy nám jde o život? Jenže u všech to vedlo k zhoršení jejich zdravotní situace. Prakticky všichni z nich se obraceli ke konopí jako k poslední zoufalé formě záchrany teprve tehdy, když je jejich lékaři odepsali. Některým dávali půl roku života, některým jen měsíc. To se stalo před lety. Jenže …

Pamatuji si, jak mi pan doktor Lumír Hanuš popisoval případ paní ze severního  Izraele s rakovinou tlustého střeva. Nepomohlo ozařování a nepomohla ani opakovaná chemoterapie. Tak byla z léčebného procesu vyňata a bylo jí doporučeno, aby si uspořádala své věci, protože jí zůstává jen velmi krátká doba života. Jenže ona zemřít nechtěla. Přihlásila se do programu léčby konopím a …

Již tehdy pan doktor Hanuš nadhodil, že je možná chyba, že se ke konopí uchylujeme až v době, kdy je náš organizmus doslova devastovaný syntetickými léky či radio- a chemoterapií. Že možná, kdyby bylo podáváno ještě předtím, než je pacientova imunita chemoterapií doslova zlikvidována, tak by jeho léčebný účinek byl ještě mnohem větší. Myslím si to taky.

Samozřejmě se s léčebným konopím nemůže začínat jako první vždy. Jsou situace, kdy je nutné proti nějakému náhlému a život ohrožujícímu stavu zasáhnout rychle a agresivně. Před lety se ve Velké Británii psalo o několika případech napadení lidí bakterií Vibrio vulnificus. Také se jí říká masožravá bakterie. Vyskytuje se v teplých mořských vodách a pro vniknutí do těla oběti jí stačí malá ranka. Průběh nákazy je pak skutečně děsivý. Tehdy psali o muži, kterému se již několik hodin po nákaze začal rozpadat obličej. Jedinou záchranou je okamžité nasazení velkých dávek antibiotik a okamžitá amputace napadených částí těla.

V roce 2012 se u nás psalo o mladé americké dívce Aimee Copeland, která byla s rodinou na návštěvě v Praze. Po návratu do Ameriky si způsobila malou oděrku na noze, kterou se jí tato bakterie dostala do těla při koupání v moři. Přestože jí byla okamžitě podána silná antibiotika, tak jí bylo nutné vzápětí amputovat nohu, obě ruce a nakonec ještě část druhé nohy. Ta dívka to přežila.

V roce 2019 se jí nakazil český turista v Bulharsku. Domů se již živý nevrátil.

Ani okamžitá a drakonická pomoc ne vždy zabere. Více jak polovina nakažených bakterií Vibrio vulnificus do dvaasedmdesáti hodin zemře. Dávat těmto lidem jako léčebný prostředek nejdříve konopí by bylo výsměchem. Co ale u těch, kde ještě nějaký čas je? Kde se dokonce ani s léčbou nezačíná okamžitě, ale teprve až po určité delší přípravě?

Můj velmi dobrý kamarád měl dlouhou dobu dost nepříjemné zdravotní problémy, se kterými si lékaři nevěděli rady. Zkoušeli toho hodně, ale k ničemu to nebylo. Nakonec se musel podrobit operaci, při které se zjistilo, že má rakovinu. Byl přijat k léčení ve specializovaném centru v Ostravě a byla u něj zahájena bioléčba. V září loňského roku zemřel.

Pomohlo by mu, kdyby začal užívat extrakt z léčebného konopí? Nevím. On nechtěl. Věřil tomu, že mu pomůže ten nový trend léčby a nechtěl ho kombinovat s ničím jiným. Bohužel to nevyšlo. Ale odmítl by to, kdyby mu léčebné konopí jako první variantu léčby nabídl jeho lékař? Asi ne. Samozřejmě je možné, že by to u něj nezabralo. Ale zrovna tak je možné, že ano.

Bohužel statistika úspěšnosti léčby konopím u nás neexistuje. A patrně neexistuje ani nikde jinde na světě, a to včetně Izraele, který je v tomto skutečným průkopníkem. Existuje ale statistika úspěšnosti tzv. klasické léčby. A ta na příklad u rakoviny moc dobrá není. Ještě stále se můžeme dočíst, že na léčbu rakoviny zemře více lidí, než na nemoc samotnou. A u některých druhů této nemoci je to až děsivé. U rakoviny ústní dutiny je úspěšnost 46%, u vaječníků 42%, žaludek 20%, jícen 12%, játra a intrahepatální žlučové cesty 5%, slinivka břišní 5%, … To není veselá statistika. Tak proč nejdříve nezkusit něco jiného? Třeba to konopí?

Já nejsem lékař a již vůbec ne vědec, zabývající se léčebnými vlastnostmi konopí. Byl jsem jen zoufalý táta, který se za každou cenu snažil pomoci své trpící dceři tam, kde jí již lékaři se svými syntetickými léky pomoci nedokázali. A to se mi povedlo. Ne vyléčit ji. To zatím nejde nijak. Ani tím konopím. Ale díky němu se ji podařilo natolik zmírnit ty zlé průvodní znaky její nemoci, že netrpí ani křečemi, ani urputnými bolestmi, ani žádnými jinými symptomy roztroušené sklerózy. Naopak. Přestože se může pohybovat jen na elektrickém kolečkovém křesle a její tělo ji poslouchá stále méně a méně, tak dokáže být šťastná. I toto mne také přimělo k tomu, abych vyhledával další a další léčebné úspěchy konopí i tam, kde klasická léčba zcela zklamala, jak jsem psal již v úvodu tohoto článku.

Nedávno se mnou natáčela rozhovor redaktorka České televize paní Romana Lehmannová. Nejde teď o to, na co se ptala mne a co jsem jí já řekl. Důležitá je jiná věc. V tomto pořadu vystupoval také pán s pokročilou fází Parkinsonovi choroby. Žije v pečovatelském domě a sám má s pohybem dost velké problémy. Aby dokázal udělat pár kroků, tak musí používat chodítko. V tom pořadu říkal, že by velmi rád vyzkoušel léčebné konopí, ale že má již natolik velké problémy s citem v rukách a s jejich chvěním, že si jointa sám ubalit nedokáže. A i to předvedl na kameru. Přesto, že poctivě užívá předepsané léky, tak třes a ztráta citu v jeho rukou je příliš veliká a stále se to horší.

Dost jsem o něm pak přemýšlel a rozhodl jsem se něco vyzkoušet. Požádal jsem paní Lehmannovou, aby tomu pánovi na mne dala kontakt, a pak jsme se spojili. Nejdříve jen telefonicky, ale za pár dnů jsme jej v pečovatelském domě navštívili. Sebou jsem přivezl malou hrstku tobolek s dekarboxylovaným konopím z mých starých zásob, kdy ještě dcera konopí z lékárny neměla. Jeho potence je 4% THC a 5,5% CBD. Povykládali jsme si a já jsem se jej zeptal, jestli to chce zkusit.  Souhlasil. Tak jsem mu vysvětlil, kdy a jak je má užít, a pak jsme se rozloučili. Za pár dnů jsem mu znovu zavolal, abych se jej zeptal na výsledek. Jestli mu to nějak pomohlo, nebo jestli to nebylo k ničemu. Dodnes slyším v uších jeho rozjásaný hlas, když mi řekl: …

(Opět nesmím zveřejnit, jak ten pán reagoval a pokud mu konopí pomohlo, tak jak.)

Tak jsem mu vysvětlil, že by si měl nechat léčebné konopí předepsat lékařem s tím, aby mu ho hned v lékárně naplnili do tobolek. Právo na to má, protože i u nás je možné LK na tento zdravotní problém předepsat.

Opět mi z tohoto ale vyvstává jedna otázka: V jakém stavu by ten pán byl, kdyby mu po jejím diagnostikování nebyly předepsány syntetické léky, ale léčebné konopí? Asi by mu jeho užívání tu nemoc úplně nezastavilo. A asi také nepomůže každému. Ale …

Na toto vše je potřeba statistika. Pak se dá říci, že tolika a tolika procentům pacientů té které nemoci léčebné konopí pomůže, tolika procentům ne a u tolika procent pacientů vyvolá nepříjemné reakce. Jenže taková statistika u nás není.

Bohužel je stále příliš mnoho vlivných lidí, kteří dělají, co jen mohou, aby léčebné konopí bylo předepisováno co nejméně. Proč? Nevím. Jen doufám, že to není proto, že velmi dobře vědí, jak by ta statistika dopadla.

Dovětek k  zásahům dozorových pracovníků z „Blog a Diskuse iDNES.cz, oddělení Helpdesk“:

O problematice léčby konopím píši již víc jak deset let. Od doby, kdy jsem sám viděl na případu mé dcery, paní Martiny Kafkové, jaké léčivé účinky tato bylina má. Podle dozorových pracovníků z „Blog a Diskuse iDNES.cz, oddělení Helpdesk“ se ale ani to nesmí dostat na jejich hlavní stránku, pokud jejich vyléčení konopím nejsem schopen doložit lékařskými zprávami jednotlivých pacientů, popřípadě závěry farmaceutických výzkumných ústavů. To ale nemohu. I do mé zdravotní karty mohu nahlížet jen já a můj lékař. A že by farmaceutická laboratoř přiznala, že tam, kde selhávají jejich syntetická léčiva pomáhá nějaká bylina, to je přání z říše snů. Můžete si říci, ať se na to, jak se říká, vykašlu. Jenže já jsem si tento blog založil jen a jen proto, abych upozornil na tu nepředstavitelnou nespravedlnost a zrůdnost, která se okolo této byliny děje. Pokud dám článek jen na svůj osobní blog, přečte si jej se štěstím 50 nebo 60 lidí. Pokud vyjde na hlavní stránce, může to být až několik tisíc lidí. A o to mi jde. Aby se o tomto megapodvodu z okolí farmaceutického průmyslu dovědělo co nejvíce lidí. Jedině tak se dá docílit nápravy. Že se proti tomu postaví politici a lékaři na farmaceutický průmysl navázaní, to jsem věděl. Že jim ale i někteří novináři půjdou na ruku, to jsem nečekal. Jak dopadnu s tímto článkem nyní, to nevím. Za komunistů by prostě nevyšel, v novinách bych si již neškrtl a mne by si k výslechu pozvala STB. Minimálně na své FB stránce dám vědět.