Ilegální migrace a přijatelné riziko.
která se bezdůvodně neustále vymezuje proti zlegalizování nelegální migrace statisíců novodobých utečenců z muslimského světa a ji ze zemí arabských, afrických či z Afganistánu.Taky jsem se dověděl, jak velmi jsou přehnané ty uváděné počty teroristů, kteří se mezi tyto migranty vmísili se zcela jasným posláním vytvořit v Evropě spící teroristické buňky, a pak, v příhodnou dobu, na povel zaútočit střelbou, bombou nebo třeba otrávenou vodou ve vodovodních řadech vybraných měst. Dočetl jsem se, e je naprostý nesmysl, aby se tito teroristé ve velkém počtu takto plahočili z jednoho kontinentu na druhý, protoe oni přece mohou přijet luxusním autem nebo letadlem. A autor tam v závěru této mylenky dovozuje, e těch teroristů v ádném případě nebudou desítky procent z celkového davu migrantů, ale e to budou maximálně jednotlivá procenta.Asi mne to mělo uklidnit. Nestalo se tak. A nestalo by se tak, ani kdyby ten autor tvrdil, e se jedná pouze o jednu jedinou desetinu procenta.
Pokud skutečně na jaře přítího roku dosáhne mnoství těch, kteří se nyní tak zuřivě a zoufale snaí dostat do EU, jednoho milionu, pak jedna desetina z tohoto mnoství je jeden tisíc. Jeden tisíc teroristů, kteří k nám byli vysláni touto strastiplnou cestou, aby velikost svého Boha ířili Evropou noi, kulkami svých zbraní, trhavinami a jedy. Jak to tedy s nebezpečností této situace vypadá? Vyberu jen tři ji uskutečněné teroristické útoky.
V Paříi 13. Listopadu 2015 čtyři teroristé zabili 130 nevinných lidí a dalích asi 200 zranili.
V Londýně 7. Července 2005 zabili čtyři teroristé 52 lidí a přes sedm set jich zranili.
V Madridu 11. března 2004 zahynulo po teroristickém útoku 191 lidí a přes dva tisíce jich bylo zraněno. A tak málo mrtvých a raněných bylo ve panělsku jen proto, e tři z celkem třinácti bomb nevybuchly. Přímo se na tomto útoku podíleli čtyři teroristé.
Jen z těchto útoků vyplývá, e na jednoho teroristu vychází asi 31 zabitých a 240 zraněných nevinných lidí. Jestli tedy dobře počítám, tak pokud budou i nadále ti teroristé postupovat tak nepromyleně jako doposud, tak díky tomu jednomu tisíci nových teroristů, kteří k nám přili s tou obrovskou vlnou tzv. utečenců před válkou, se můeme dočkat dalích asi 31 000 mrtvých a 240 000 zraněných nevinných lidí. A z proslovů takových lidí, jako je kancléřka Merkelová, president Hollande nebo u nás pan ministr pro lidská práva a rovné příleitosti Jiří Dienstbier ml., či ochránkyně lidských práv Anna abatová, nebo pan ministr a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek , jsem pochopil, e toto riziko musíme podstoupit, abychom těm skutečným utečencům před válkou mohli pomoci.
U těchto proslovů mne fascinuje hlavně to, jak snadno a lehce tito lidé prohlásí, e toto musíme risknout. Musíme risknout tisíce mrtvých a statisíce raněných. A proč? Protoe musíme být humánní k těm nelegálním migrantům A proč? Protoe musíme být humánní k těm nelegálním migrantům, o kterých naprosto nevíme, co jsou ve skutečnosti zač, a proč k nám chtějí.
Kdy jsem ve svých úvahách přiel a sem, tak jsem si uvědomil, e tito lidé o těch naich mrtvých a raněných neustále hovoří jako o někom imaginárním. Jako o něčem, co zatím nemá jméno a tak nás to a tak nemusí bolet. Jene ti mrtví a ranění z Bostonu, z Londýna, Paříe, Madridu a já nevím, odkud jetě přece mají svá jména. Oni byli iví a zdraví lidé, kteří nechtěli nikoho zabíjet a mrzačit. Oni jen jeli vlakem. Jen běeli maraton. Jen seděli v kavárně. Oni nic proti nikomu neplánovali, a přesto byli zabiti a zmrzačeni. A proč? Protoe nějací politici a ochránci kde čeho rozhodli, e oni jsou tím přijatelným rizikem, které stojí zato podstoupit a je nechat zabít.
A kdy tuto úvahu těchto k migrantům vstřícných a citlivých politiků domýlím dál, tak to také znamená, e i má dcera, mí synové, má ena, já, mí přátelé, my vichni e jsme těmi, kteří mají vyplnit tu mezeru, dle těchto lidí, přijatelného rizika. Oni nikdy nehovoří o tom, e by k tomu nabídli své děti, své rodiny či své přátele. Oni hovoří jen o anonymním přijatelném riziku, které musíme podstoupit, a které zabije nae děti a nae blízké.
A tak mne napadlo, e si jen tak sám pro sebe spočítám či určím, kolik bych sám za sebe nabídl k masakrování nějakým zfanatizovaným náboenským blbečkům k íření slávy toho jejich podivného Boha. Kolik lidí by muselo být v ohroení, abych jim za jejich ivoty nabídl ivot někoho z mých blízkých? Bohuel jsem se nedopočítal. Moje dcera je velmi těce nemocná nemocí, která ji zabije. Přesto, pokud bych si měl vybrat, jestli nabídnu její ivot za ivot stamiliónů lidí v ohroených regionech této podivné planety, tak bych to neudělal. A pokud bych to byl já, kdo by měl určit, jestli bude zabita má dcera nebo budou zabity stamilióny lidí jinde, tak by to má dcera přeila.
Ano, asi jsem zrůda, ale pro mne je přijatelnějí smrt stamiliónu lidí někde kdekoliv, ne smrt mého dítěte, mé eny či mých přátel. Já nemám právo rozhodovat o tom, e jejich ivot je míň, ne ivoty těch ostatních. Já mohu rozhodnout o tom, e nabídnu svůj ivot za ivot jiných. A nemuselo by jich být stamilióny. Kdyby konec mého ivota zachránil ivot mé dcery, mé eny, mých synů, tak nebudu přemýlet ani minutu. A pokud by má smrt trvale zabránila tomu stupidnímu vradění ve jménu čehokoliv, tak nebudu také váhat. Ale nabízet ivoty jiných jen a jen pro to, abych byl vnímán jako někdo, kdo je citlivý k cizímu utrpení, to nemohu.
Ostatně není to celé nějaké podivné? Merkelová a ti dalí nabízejí utrpení zmasakrovaných Evropanů za to, aby se zmírnilo utrpení těch, o kterých ani neví, jestli skutečně byli nějakému utrpení ve své domovině vystaveni, a kdy, tak jakému. Nabízejí ivoty jiných. Ne své. A u vůbec ne ivoty svých blízkých. Merkelová ani Hollande neříkají teroristům: Kdy budete chtít pro slávu svého Boha někoho zabít, tak zabijte mého syna, mou dceru, mé vnoučata, mou matku, mou enu, mého mue, ale uetřete ivoty ostatních. To neříkají. Oni říkají kdy tady u nás budete chtít zabíjet, tak to se nedá nic dělat a my to riziko pro blaho nelegálních migrantů podstoupíme. Klidně můete zabít některé nae obyvatele. Alespoň já toto z jejich proslovů slyím.
Tak kdo je vlastně tou monstrózní zrůdou? Jsem to já, nebo ti podivní představitelé moci, které jsem ji vyjmenoval, a při vyřčení jejich jména se mi chce zvracet?
Zdeněk Majzlík
Diskuse s premiérem České republiky
Začátkem července jsem poslal otevřené dopisy předsedovi Ústavního soudu, prezidentu republiky, nejvyí státní zástupkyni, předsedovi vlády, ministrům spravedlnosti a zdravotnictví a řediteli Národní protidrogové centrály.
Zdeněk Majzlík
Sedmnáct let boje generála Jakuba Frydrycha proti drogám.
Kadý, kdo dlouhodobě zastává významnou veřejnou funkci, by si měl čas od času poloit jednoduchou otázku: Přinesla opatření, která jsem prosazoval, výsledky, které od nich společnost očekávala?
Zdeněk Majzlík
Má nejvyí státní zástupkyně dohlíet pouze na zákonnost, nebo předevím na spravedlnost?
V posledních letech si kladu otázku, zda je úkolem státního zastupitelství pouze důsledně prosazovat platné zákony, nebo také vnímat situace, kdy jejich uplatňování vede k výsledkům, které jsou z hlediska lidskosti nepřijatelné.
Zdeněk Majzlík
Má prezident povinnost ozvat se, kdy se právo obrací proti nemocným?
V posledních letech se stále častěji zamýlím nad jednou otázkou. Kde končí povinnost občana dodrovat zákon a kde začíná povinnost státu chránit zdraví, ivot a lidskou důstojnost?
Zdeněk Majzlík
2/7 Otevřený dopis prezidentu České republiky Petru Pavlovi
(Druhý ze série sedmi otevřených dopisů, které postupně zasílám vrcholným představitelům českého státu spolu s knihou Česko mezi právem a spravedlností. První dopis byl adresován předsedovi Ústavního soudu JUDr. Josefu Baxovi.
| Dalí články autora |
Poznejte český film jen podle obrázku
České filmy jsou plné nezapomenutelných hláek, legendárních postav a scén, které známe snad...
Odchod z Primy ho nakopl. Honza Dědek promluvil o nové televizi i otcovství po padesátce
Honza Dědek má za sebou mimořádně turbulentní období. Během posledního roku a půl se stal poprvé...
Smíchov čeká velká tramvajová výluka, 6 linek změní trasu. Jak to bude s náhradní autobusy?
Smíchov čeká tramvajová výluka, která potrvá déle ne dva týdny. Kvůli instalaci elezničního mostu...
Letecký obr se vrací do Prahy! Airbus A380 přiveze i luxusní novinku pro cestující
Na Ruzyni se vrací pořádný obr. Milovníci letadel si mohou do kalendářů zakroukovat čtvrtek 1....
Ve Velké Chuchli chátrá továrna, kde se natáčela Kráska v nesnázích. Dovnitř se chodí křovím
Za křovím ve Velké Chuchli chátrá bývalá továrna, která má za sebou pozoruhodnou historii. Vyráběly...
Němka, Uatá i Ventilovka. Letohrad se na jeden den vrátil do časů parních vlaků
V Letohradě na Orlickoústecku si v sobotu daly dostaveníčko parní lokomotivy. A i díky počasí se...
Příbramskou nemocnici zatím povede místo odvolaného Hoňka náměstek Dvořák
Příbramskou nemocnici zatím povede místo odvolaného Petra Hoňka náměstek pro lékařskou péči...
Náchodská nemocnice má první robotický operační systém z nemocnic holdingu
Oblastní nemocnice Náchod spustila jako první nemocnice Královéhradeckého kraje robotický operační...
Začala stavba tramvajové tratě na Strahov. Uleví to dopravě na Kulaáku, věří starosta
V Praze začala výstavba nové tramvajové tratě z Malovanky na Strahov. Zhruba 1,3 kilometru dlouhá...
- Počet článků 198
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1910x



















