Vánočka nanečisto

Jíte na Štědrý den vánočku? Pečete ji? Zkoušíte to nebo už jste mistry (ehm… mistryněmi) v oboru? Máte svůj oblíbený, nejlepší recept? Nejlepší postup?  Podělíte se taky? Bude mi potěšením.

A možná taky kolegyni blogerce Ivaně Vavřínové. S tou jsme si totiž blogové pečení vánoček naplánovaly někdy v létě, když se Ivana pustila do pečení chleba. A když chleba tak proč ne vánočky, že?

Než jsem pojala ten naprosto blbý nápad vrátit se ke kořenům a mít na Štědrý den vlastní, nejvlastnější vánočky, žila jsem si docela v klidu. Každoročně koupila jednu s rozinkami a jednu bez v oblíbeném pekařství, paní prodavačka se na mne usmála a bylo zameteno. Tedy napečeno. Dovolím si nepočítat jediný pokus z doby nezralého mládí, kdy jsem z trouby vytáhla něco, co se výrazně podobalo kusu vysoce kvalitního, koksovatelného černého uhlí.  A uhlí jsme měli na Ostravsku i bez mojí rádobyvánočky dost.  

Ve frontě na vánočku jsem si vždycky vzpomněla na bábinku. Roky pracovala v pekárně a na nočních motala rohlíky a loupáčky a … pletla vánočky. Ty správné, pekařské, ze šesti pramenů, které rovnou vytvoří  vánočku ve „3D“. Má to tu výhodu, že nemusíte dělat velký cop a střední a malý, následně to na sebe bez dechu aranžovat a doufat, že se celá konstrukce nezřítí. Aach jo, babi, ta fakt uměla. Ne, že bych jí nepomáhala, ale nedostala jsem se dál než k mazání plechů a vážení surovin. Když už jsem byla dospělá, povýšila jsem k přípravě pramenů na copánky, které pak babi mistrně popřehazovala a vánočku hodila (fakt, přehodila v dlaních a pak na plech) kynout a péci.

No a pak mi přeskočilo.

Přestěhovali jsme se a náš nový, ve skutečnosti víc než sto let starý, dům mi bábinku neuvěřitelně připomínal. A tak jsem někdy v říjnu 2011 začala snít o vánočce. Té pravé, z šesti pramenů pletené, bábinčině.  Vzala jsem na pomoc mistra googla a přemýšlela, které kynuté těsto tak může být nejpodobnější tomu co jsem znala. Babi recept neměla. Nepotřebovala ho. Prostě sypala „od-oka“ a vždycky to bylo ono. Nakonec jsme těsto testovali a testovali a nejvíc nám chutná takto:

• 
  0,5 kg polohrubé mouky
• 120 g másla
• 125 g mletého cukru
• 2 žloutky a 1 celé vejce
• 0,5 balení kvasnic
• 0,5 lžičky citronové kůry
• 2 – 2,5 dcl mléka
• špetka soli (větší)
• oříšky, rozinky, mandle – co je mlsným jazýčkům libo.

Babi se před pečením zadívala na oblohu, jestli to dneska bude kynout.  Pak začala alchymie se zaděláváním těsta.  Přizvala jsem techniku a kyne za mne domácí pekárna.  Prostě do ní všechno nasypu a jdu pryč. Pekárna se postará a musím uznat, že jí to jde. Těsto nekazí.

Když ho pak, nadýchané a vláčné, vyklopím na vál, začíná ten správný hlavolam. JAK přes sebe klást prameny? Nejlepší musel být obrázek naší kuchyně v prvním vánočkovém roce. Já, zoufale stojící nad pomoučeným válem s šesti válečky kynutého těsta, přede mnou a válem notebook otevřený na videonávodu. Když jsem si ho přehrávala, pletoucí ruce na videu byly příjemně pomalé. Když jsem to zkoušela synchronizovat se svými, skřípala jsem zuby, nestíhala a litovala, že youtube není gramofon, který bych mohla přepnout na nižší rychlost. Výsledkem byla zapatlaná klávesnice, pomoučený displej a jakýs-takýs patvar. Ten rok můj poklidný manžel  nejenže  několikrát vyčistil notebook, ale zejména jedl vánočky. V říjnu, v listopadu a snad ještě i na Mikuláše. Bez reptání je snídal a svačil. Tvrdošíjně jsem totiž ladila to pletení (můj oblíbený a okoukaný návod najdete na tomto videu ).

Pokud pečete a pletete, zkuste to podle něj. Vánočka se vám nikdy nerozjede. Pochopí, že jste do pletení vložili tolik svojí energie, že vám to fakt nemůže udělat. (Dobře, je to tou kompaktností pletení). No a pak ji jen necháte v teple odpočinout, pečlivě namažete vajíčkem, nasypete mandličky a šup do trouby. Já po půlhodině, jen tak ze zvyku, přikrývám pečícím papírem. To už záleží na tom, v jak náladové troubě se kynutý poklad peče.

"Testovací“ vánočky jsou upečené, ráno byl v košíku poslední kousek.  Tak to asi nebylo tak strašné. To „ostré“ pečení pak bude těsně před Štědrým dnem. Vloni jich naší kuchyňskou manufakturou prošlo sedm. Letos to bude podobné. Babi by se divila.

Přeji sladké a voňavé Vánoce všem.