Tak velký tělo nikdo nemá (obyčejně o výjimečném)
Pustila jsem se do vánočního úklidu a on kolem mne ledabyle prošel z tréninku. A že přijde přiložit své dlouhé tlapy k dílu.
Zapadl do sprchy...a...nic. A pořád nic a zase nic. Hodinu nic. Zavolala jsem na něj do koupelny, předem si vědoma zbytečnosti té akce. Kromě šumění sprchy dveřmi až do přízemí protékala hlasitá hudba. Nemohl mne slyšet.
Stála jsem u kuchyňské linky a přemýšlela, co dál. A pak jsem usoudila, že tu jeho tlapu dlouhou, k dílu přiloženou, přivítám. A tak jsem vzala mobil a napsala mu. To jediné ho mohlo vyrušit. A vyrušilo. Přišel za pár minut a jen se uculoval. A dlouhou tlapu skutečně k dílu přiložil. Probírali jsme u toho jeho blížící se maturitní ples...
...a mně se rozběhly myšlenky zpět časem...
...za pár dní to budou čtyři roky, co u nás zazvonil u dveří, zbortil se na gauč a řekl, že u nás zůstane. Pár šrámů na těle se rychle zahojilo. Patnáctiletí regenerují rychle. Pár šrámů na duši je nejspíš na doživotí. Zůstal. A jeho pracovní stůl (se střídajícími se PET lahvemi a plechovkami pod stolem) a pokoj (kam dospělí vstupují na vlastní nebezpečí) je stále tentýž.
Přišel deváťák, co se bál odpovědět na jakoukoliv otázku a ve škole bojoval úplně se vším. S učením, se spolužáky, s pedagogy. Doma s námi. Všechno šlo tehdy stranou a nad "Mladým", který je synem mého manžela, se tehdy nejspíš slétli všichni strážní andělé. Pomohl neuvěřitelný klid jeho otce, psychologové, speciální pedagogové, přátelé, rodina. Procházeli jsme vlnami jeho zájmu i nezájmu. Pomalu vzlétal a pořád trochu zakopával. Nevěřil, že zakopáváme taky. Že jsme se nenarodili s skupinkou přátel v peřince. Že i to, co vypadá lehounce je často velká práce.
Strážní andělé ho nenechali zakopávat moc. Potenciální průšvihy praskaly zázračně brzy. Dřív, než z nich mohly vyrůst průšvihy opravdové.
Střední školu vzal postupně na milost. Pomalu vzlétá. Po-ma-lič-ku. V jeho světě se nespěchá. Vzal na milost sport a postupně objevil i odpovědnost za daný slib, za celý tým. Hraje, dělá rozhodčího, trénuje malé kluky. Tančí, programuje, učí se. Není možné ho odlepit od mobilu. A taky se fláká. Jistě, že víc, než by se nám dospělým líbilo. Jistě, že méně, než by se líbilo jemu.
Trávíme stručné (prostě to není holka) debatní chvíle vysvětlováním mnohých proč. To, co nemá zakutáno pod kůží od dětství, si prostě musí sám zvážit svým sotva dospělým rozumem, aby mohl jít vlastní cestou z vlastního rozhodnutí.
Je mu osmnáct. Je z něj čerstvý řidič, který nás pečlivě sváží a rozváží tak, jak to v naší rodině každý "služebně nejmladší" řidič zpočátku má za úkol. Je budoucí maturant, který si vybírá vysokou školu a všichni to bereme velmi vážně. Je z něj bezvýhradně milující strýc své maličké neteřinky a je úplně jedno, že je nespojuje jeden jedinký gen.
Mladý muž, který nachází sám sebe, svoji cenu. Cenu práv a povinností, cenu možností a odpovědnost, cenu radosti i význam práce. Pro nikoho ty roky nebyly lehké, nejspíš nejméně pro něj. Tolik jsme mu toho nedovolili, tolik toho musel přijmout, tolikrát to drhlo a skřípalo ze všech stran.
Pečlivě sledujeme a dál budeme jeho kroky. Mne přerostl už dávno. Ještě dřív, než k nám s aktovkou a jednou teniskou přišel. Svého otce přerostl taky, ač se to zdálo nemožné. Do dveří se teď doma sklánějí oba (zatímco já sotva vylezu na barovou židli). Jeden už rozum má a druhý ho, zdá se, pomalu bere.
A najednou mám doma, místo dřívějšího polekaného kluka, parťáka na výlety, tanečníka a řidiče. Mladého muže který unese těžký kufr, zkouší hledat řešení a začíná vnímat svoji budoucnost.
Teď pomalu v duchu schovávám palce do dlaní, abych je mohla držet. Maturita se blíží. A pak může jít tak trochu do světa. Nejlépe do toho studenského. S tím, že jeho pracovní stůl a pokoj zůstane ještě mnoho let používaný.
Tady je doma. Tady jsme doma všichni. A mně je radostí a potěšením, že pomalu vzlétá....
Jana Majová
Stalker
Žijeme silný příběh. Je zcela pravdivý a žijeme ho tak dlouho, že jsme už přestali vyhlížet jeho konec. Devastuje nám každodenní život, mění naši realitu. Tak se žije, když si vás vyhlédne někdo, kdo se rozhodl vám ničit život.
Jana Majová
Marie Milá (Šípková)
Jak je ten svět pomíjivý, že? Už týden mi svítí v kalendáři, že máš dnes narozeniny. A Ty? Ty se teď odněkud z vyššího levelu samotného Bytí nejspíš s nadhledem usmíváš. Marie.
Jana Majová
Hodně štěstí, zdraví, hodně štěstí milý Davide...
David oslavil třicátiny. Slavil s velkou radostí a chutí. Cože si to, milý čtenáři tohoto necovidového blogu myslíš? Že na tom není nic divného? Že třicitka je před tebou nebo za tebou a jako... no a co? Život jde dál?
Jana Majová
FAQ pro holky u šicích strojů
Nemyslím teď nás, zkušené harcovnice. Myslím mladé ženy, často maminky na mateřské, které bůhvíkde vyštrachaly šicí stroje a sedly k nim. Mají můj respekt.
Jana Majová
Když peče celá zem, fandím.
Konečně vím, jak vám je. Vám všem, kdo jste soutěživí, fandíte hokeji, tenisu, házené, biatlonu, atletice, krasobruslení, čemukoliv. Protože já, nesoutěživá, jsem to neznala. Až teď. Teď se vší vervou fandím pekařům a cukrářům.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Konec Skylinku přináší nové ceny i pravidla. Co musí zákazníci stihnout do konce listopadu?
Satelitní televizní služby v Česku prošly významnou změnou. Nabídka se nově sjednotila pod značkou...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
Semir z Kobry 11 má novou roli. Z vojenského náklaďáku vznikl luxusní dům na kolech
Z vojenského náklaďáku luxusní dům na šesti kolech! Obří MAN přezdívaný Semir, pojmenovaný po...
Starostou Mělníka se stal Ctirad Mikeš, dříve už město vedl 12 let
Starostou Mělníka se stal Ctirad Mikeš (Pro město), který v čele města vystřídal Tomáše Martince...
Starostou Uherského Brodu zůstane lidovec Kubáník, koalici tvoří tři uskupení
Starostou Uherského Brodu na Uherskohradišťsku zvolili dnes zastupitelé Ferdinanda Kubáníka...
Ostravská univerzita ocenila Zuzanu Čaputovou za zásluhy o svobodu a demokracii
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes převzala mimořádné ocenění Ostravské univerzity...
Starostkou Příbrami se stala volební jednička Spojenců Škodová
Starostkou Příbrami se stala lídryně Spojenců Markéta Škodová (za STAN). Rozhodli o tom na dnešním...
- Počet článků 324
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 964x
Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.
Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.
Píšeme o tom i na facebooku: https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/
Jsem k nalezení na: jamajka117@gmail.cz.




















