Vyčichlá Sparta si sama vykopala hrob

Vždycky, když si Sparta v posledních letech myslí, že už je nahoře, a narostou jí ramena, dostane pak ránu a je po ní. To se stalo i teď v derby se Slavií, navíc si ten hrob vykopala sama.

Pod novým trenérem Priskem měla v létě začít nová éra letenského mužstva. Což o to, plány byly velkolepé, jenomže hned v předkole Evropské konferenční ligy si Sparta poprvé natloukla nos – nechala se vyřadit průměrným Vikingem Stavanger! To byl tedy monstrózní průšvih: díra v pokladně, na obzoru roční čekání na další příležitost. Ani ligu nezačala bůhvíjak, hned v premiéře dostala doma výprask od Liberce. Pak třikrát vyhrála, hurá! Jenomže místo dalších vítězství následovalo pět hubených remíz a zase všem na Letné naskočily vrásky na čele… Blížilo se derby na Slavii, ke kterému se sparťané rozběhli třemi ligovými výhrami, během nichž nastříleli 11 gólů. Vysvobození! Trenér Priske se po dlouhotrvající kritice, kterou snášel s kamennou tváří, mohl domnívat, že se konečně projevuje nově nastolený trend ve hře. Sparťanští fandové, nadopovaní i prohrami Slavie, se nafoukli, že nemohli projít dveřmi. Ale nejen fandové. Třeba Ivan Hašek, bývalý hráč i trenér Sparty, chvástavě prohlásil: „Sestřelíme Slavii ze vzduchu!“ Mínil tím, že jsou slávisté slabí ve vzdušných soubojích, zatímco sparťané to považují za svou velkou přednost. V tom měl sice pravdu, ale zapomněl, že se nemusí hrát jen podle letenského scénáře, když v něm navíc i oni sami mají slabá místa.

Běžela teprve pátá minuta derby. Sparťanský stoper Vitík se rozhodl použít hlavičku pro malou domů, ale zahrál míč ve vzduchu tak slabounce, že dřív než mladý brankář Kovář byl u balonu pohotový slávistický útočník Jurečka a padl z toho první gól. Mnozí fandové Slavie blahořečí, že byl na hrotu právě Jurečka, který po skvělém výkonu v minulém zápase s Mladou Boleslaví dostal v sestavě přednost před Teclem… Škodolibě a s nadsázkou by se tedy dalo říct, že ze vzduchu sestřelil Spartu (nikoli Slavii) její vlastní stoper. S letenským souborem to k mému překvapení silně zacloumalo, kupil další hrubé chyby, takže se góly do jeho branky začaly sypat jako zrní slepicím. Do poločasu hrál rudým čtyřgólový umíráček! Tak trapnou a poníženou Spartu asi zase dlouho neuvidíme. Bez nedoléčeného lídra Krejčího v první půli nevěděla, kde jí hlava stojí, ve druhé sice držela míč, ale jen bezradně pobíhala a přihlížela tomu, jak si ji Slavia klidnou údržbářskou kombinací vychutnává, aniž by se při tom příliš zpotila. Ostře sledovaný Kuchta, bývalý slávista, se dostal k míči jen jedinkrát, když mu ho půjčil hrubě chybující (tentokrát jen jednou) Ousou.

Takže s tou sparťanskou obrodou je to tak jako vždycky v posledních letech. Může teď začít znovu. Jenomže kterým směrem, když tenhle se neukazuje jako úspěšný? Trenér Priske si i po debaklu naopak stále myslí, že nastolená cesta je správná, že to bylo jen ojedinělé selhání. Může mít pravdu v tom, že všechno chce svůj čas. Ale dají mu ho ve Spartě? Každému, jen ne letenskému vedení, už dávno došlo, že jádro problému je zakopáno uvnitř klubu. Sparta je vyčichlá, studená a přitom netrpělivá. A fandové začínají opět volat po odstoupení sportovního ředitele Rosického, který v létě přivedl Priskemu údajné posily, ale ty zatím herně ani mentálně nepřesvědčily. Podrží ho majitel Křetínský i tentokrát?

Tak snadno stravitelným pokrmem se Sparta pro Slavii nestala už hodně dávno. Navíc, jak se říká, do čeho červenobílí kopli, to tam spadlo: čtyři střely na branku – čtyři góly. Svého odvěkého soka zostudili, jeho skřípající strojek rozebrali do posledního šroubku. I bez marodů Holeše, Provoda a Ševčíka. Eden byl zase jednou papiňákem nadšení. Zmrtvýchvstání po třech prohrách (dvakrát Kluž a Olomouc) zařídil zejména Jurečka, který přišel v létě ze Slovácka jako kanonýr, ale po zranění se na hrotu slávistického útoku objevil až v předchozím ligovém utkání proti Mladé Boleslavi. V něm i v neděli proti Spartě vstřelil první gól, což bývá pro Slavii něco jako droga, na další přihrál a celkově zahrál skvěle.

Sešívaným se vyhraným derby určitě vrátí sebevědomí, především střelecké, ale s přehnanou chválou bych zatím šetřil. Bude na ni (snad!) čas po zbývajících dvou střetnutích v Evropské konferenční lize. Bohužel do nich nezasáhne právě Jurečka, kterého Slavia nezařadila na soupisku pro Evropu. Na ní může být až 25 hráčů, čtyři z nich ovšem odchovanci klubu. Ale ty červenobílí v kádru nemají, a tak mohli obsadit pouze 21 míst, a Jurečka byl v tu dobu na marodce. Velká škoda.