Rozčarování nese jméno Slavia

Po Praze začíná kolovat vtip. Fotbalisté Slavie změní svůj herní outfit. Od nové sezony budou nastupovat celí v červeném – v dresech i trenýrkách. Důvod? Aby se lépe ztratilo, jak se rdí, že neobhájili mistrovský titul.

Slavia vstupovala do sezony s nejvyšším finančním rozpočtem, nejširším hráčským kádrem a nejvyššími ambicemi. Byť se Sparta kasala, že jí královskou korunu srazí, odborná veřejnost nepřipouštěla jinou možnost, než že slávisté svůj primát opět obhájí. Ještě donedávna média tvrdila, že všechna NEJ mají na své straně, že jsou sebevědomým konsolidovaným mužstvem a že je jedno, kdo nastoupí, protože všichni mají zažitý vítězný herní systém. Teď, když Slavia vypadla ze hry o titul a ten nečekaně slaví Viktoria Plzeň, novináři tvrdí, že zklamala nejen své fandy, ale i je.

Ligová sezona končí pro slávisty neslavně, to už je jasné, bez ohledu na výsledek nedělního derby. V několika posledních zápasech si počínali bezradně, a i když motivaci jistě měli, docházela jim energie i síla. Pokud své nepřátele válcujete v poli, ale selhává vám munice, sráží vás to i psychicky. Na to, jak procentně vysoké měli slávisté v utkáních držení míče, byli žalostně neproduktivní. Možná to zní poněkud přehnaně, ale zdá se mi, že soutěž končí v troskách.

Když se před jarem posilovali, nečekali, že dopadnou takhle. Ale podívejme se, čím noví hráči přispěli. Sor hrál výborně v Konferenční lize, ale v české nedokázal téměř nic. Fila je talent, perspektiva, ale zatím toho, pokud vůbec hrál, moc nepředvedl. Levý obránce Jurásek začal velkolepě v derby, pak byl zraněný, ale i on je spíš hráčem budoucnosti než přítomnosti. A Talovjerov? Trenér Trpišovský z něj chce vytvořit obdobu Součka, ale o úspěchu této snahy dost pochybuju, protože míč mu dělá problémy. Naopak zimní uvolnění Stancia a Kuchty slávisty oslabila víc, než asi předpokládali. Právě v ligových zápasech proti „zaparkovanému autobusu“ slabších soupeřů byly Stanciův herní důvtip, kopací technika a střela velkou zbraní. Podobně na jaře chyběl Kuchtův čich na góly. Nikdo z bohaté soupisky se jim nepřiblížil ani vzdáleně. 

Domnívám se, že širokým hráčským kádrem si Slavia sama sobě nastražila past. Neustálé rošády se sestavou byly sice částečně zaviněné i zraněními, ale ne docela. Trenér Trpišovský nejenže se snaží každého hráče přetavit v ingot svých představ, ale velmi rád si hraje se sestavou pod záminkou, aby si hráči odpočinuli. Plzeňský trenér Bílek šel opačnou cestou: snažil se stabilizovat základní sestavu, což se mu povedlo, a slavil s tím úspěch. Pravda, jeho Viktoria nehrála v evropských pohárech, ale to, co předváděl Trpišovského trenérský tým, byl extrém. Extrém, který selhal. Kde jste to slyšeli: 12 různých složení stoperské dvojice! I když mají hráči nadrilovaný určitý herní systém, nejsou všichni stejní, nejsou to roboti, každý má svůj osobitý herní projev, často kvalitativně dost omezený, a proto je sehranost velmi důležitá. Co si můžou dovolit Klopp nebo Guardiola se svými elitními tvárnými hráči, to v českých podmínkách nebude fungovat.

Opakuju na tomto místě, že by se ve Slavii měli zamyslet nad tím, proč mají pořád přeplněnou marodku. To není normální. Jejich herní styl je založený především na vytrvalostním běhu. Buď hráči nesnášejí vysokou tréninkovou zátěž, nebo je něco špatně v regeneraci a rehabilitaci.

V Edenu budou muset zauvažovat nad tím, jak dál. Jejich herní styl je v Česku už okoukaný, a pokud mu soupeř stačí fyzicky, což se stává stále častěji, ztrácí kouzlo. Chybějí totiž hráčské osobnosti, které by mu dodaly tu nadstavbu, která mužstvo povyšuje nad průměr, a sice finální přihrávku a gólové zakončení. Mančaft, který chce mistrovský titul, nemůže doma prohrát a celkově odevzdat čtyři body Karviné, nemůže vyjít naprázdno v Liberci nebo Hradci Králové, ztratit body remízami v Českých Budějovicích, dvakrát v Ostravě a v rozhodujícím domácím duelu s Plzní. Toho bylo moc na jednu sezonu.

Nechci si tu ohřívat polívčičku s kritikou Tecla, ale navždy ho už budu mít spojeného s přezdívkou „spalovač gólových šancí“. Byť se velmi snaží a bojuje pro mužstvo, když jde sám na brankáře, jsem si jistý, že gól nedá. Protože Slavia dobývala soupeřovy obrany obtížně, musela často útočit s velkým počtem hráčů a opomíjela zadní vrátka. Současná obrana není dobrá. Skvělý je samozřejmě Bah, na němž stála i ofenziva a o kterého teď možná sešívaní přijdou, ale s často chybující stoperskou dvojicí Ousou – Kačaraba mohli ligu vyhrát jen stěží. Silně zaostává za předchozími tandemy Kúdela – Hovorka či Deli – Ngadeu. V té souvislosti se ukazuje, že Zimu prodala Slavia předčasně. Nemá velkou oporu ani v brankářích: Kolář se po období zázraků vrátil do formy, kterou měl předtím v Liberci, a Mandousovi chybějí centimetry. Lize dnes kraluje plzeňský Staněk.

Trenér Trpišovský a jeho trenérský štáb si vydobyli přehnanou auru neomylnosti. Přinejmenším se mýlili v tom, že nepotřebují do útoku střelce typu Beauguela nebo Krmenčíka. Jinak by ho už dávno přivedli, i když je jich nedostatek. Namítnete jistě, že Krmenčíka přece mají. Ale kde je mu konec? Jak mohl nedávný útočník národního mužstva najednou zmizet? To je pro mě podobná záhada jako pro vědce nosorožci v Indii.   

Jedním z důvodů, proč ligu vyhrála Plzeň (s třetinovým finančním rozpočtem), je právě kanonýr Beauguel, kterému navíc kryje záda nepříjemný a podobně gólový Chorý. Zatímco slávisté ze standardních situací góly inkasují a téměř žádné nedávají, u Západočechů je tomu naopak – právě z nich a skvěle organizované obrany těží nejvíc.

Snad ve Slavii pochopí, že bez změny herního stylu, bez koncového útočníka a bez dirigenta hry můžou příští rok dopadnout ještě hůř.