Derby se moc nelíbilo, ale Sparta se raduje

Jubilejní třísté derby Sparta – Slavia mělo k oslavě fotbalu hodně daleko, bylo plné faulů a nevraživosti, ale pro sparťany mělo zásadní význam: vyhráli po pěti a půl letech marného čekání, byť hubeným rozdílem 1:0.

Sparta nebyla lepším, ale šťastnějším mužstvem. Jediný gól vstřelil Haraslín střelou z přímého kopu, kterou ve slávistické zdi úkrokem vlevo tečoval Schranz a změnil její směr. Nebýt toho, míč by šel pravděpodobně přímo na brankáře Mandouse. Pro červenobílé to byla osudná 43. minuta, v níž přímému kopu předcházel faul Ousoua, jeho druhá žlutá karta, vyloučení a po něm poněkud smolný gól. Přitom až do té doby hrála Sparta s respektem k soupeři, opatrně, a nikdo by se nedivil, kdyby Slavia vedla minimálně o jeden gól...

Jenomže to by to nesmělo být současné mužstvo sešívaných, aby nezahazovalo brankové možnosti; stává se mu to v těžkých zápasech pravidelně. S výjimkou domácího duelu s Unionem Berlín selhalo v této sezoně ve všech nejdůležitějších soubojích: s Ferencvárosem, Legií, Feyenoordem a teď se Spartou. To už je na pováženou, zvlášť když má tak široký hráčský kádr.

Jenomže v tom může být právě kámen úrazu. Trenér Trpišovský stále míchá se sestavou, vypadá to, jako by se v tom přímo vyžíval, a zdaleka ne vždy má ten jeho koktejl správný říz. Nemluvím o stoperech, to je jiný příběh. Do útoku má Schranze, Kuchtu a Krmenčíka, což je solidní obsazení, ale například Krmenčíka nepostavil ještě ani jednou do základní sestavy (nemluvě o pohárovém utkání ve Velvarech)! Proč ho po uzdravení víc nevyužívá a posílá ho na hřiště až v závěru zápasu, to mi hlava nebere. Asi málo brání... A ze Schranze, který prokazuje nebývalý čich na gólové situace, dělá levého krajního záložníka, což považuju za omyl. Je to hrotový nebo podhrotový útočník – nic jiného.

Po vyloučení Ousoua nezbyl Slavii na hřišti jediný kovaný stoper, neboť víme, že záložník Holeš je nouzovka za zraněné Kúdelu, Kačarabu a Takácse. V příštím zápase proti Liberci bude nejspíš chybět i potrestaný Ousou. Je to pouhá shoda okolností, smůla, že má Slavia tak početnou marodku? Toť otázka. Některá dlouhodobá zranění totiž nevznikla následkem tvrdého souboje se soupeřem (např. Provod, Kúdela) a mohou být i výsledkem tréninkového přetížení.

V deseti hráčích už neměli slávisté v derby proti rozjeté Spartě šanci, naopak mohli ještě inkasovat. Letenský trenér Vrba na rozdíl od Trpišovského nepoukazuje na zápasové přetížení (má ovšem méně reprezentantů), přestože jeho mužstvo má podobně nabitý kalendář jako Slavia. Nikdy nebyl zastáncem velkých rošád v sestavě a v Plzni mu to přinášelo úspěchy: Viktoria opakovaně zvládala ligu, reprezentaci i evropský pohár. Ve Spartě, která má taky několik dlouhodobých marodů, jde stejnou cestou a zatím mu to vcelku vychází i přesto, že současný hráčský kádr rudých má co do kvality k tehdejšímu plzeňskému ještě poměrně daleko. Spartě se vydařily sporé přestupy, konkrétně Pešek a zřejmě i Haraslín, zatímco Slavii se z velkého hráčského přílivu zatím uplatnil jen Schranz (a brankář Mandous).

Sparta se z vítězství v derby logicky raduje, protože porazila prokletí a slávisté jí v tabulce bodově neutekli, ale v kontextu dlouhé soutěže to nemusí mít velký význam. Záleží na tom, jak rychle se Slavia probudí a jak využije hráčského potenciálu, který z ní i nadále dělá favorita ligy. Leccos napoví i její zápas s Viktorií Plzeň na konci října. Není sporu, že Plzeňané budou chtít do boje o titul taky promluvit. Zatím k němu mají bodově nejblíž.