Co by měla Slavia změnit

Když jsem sledoval, jak Slavia v posledním ligovém kole válcuje Slovácko (4:0) a při tom baví diváky hezkým fotbalem, říkal jsem si: Jak je možné, že tohle mužstvo není fotbalovým mistrem? 

Matematicky je odpověď snadná, pocitově nikoliv.

Stručně si zopakujme, že na jaře slávisté prohazardovali nejen sedmibodový náskok před Spartou, ale navrch ztratili další čtyři body, až na jednu výjimku (doma Hradec Králové) všechno na hřištích papírově slabších soupeřů. Nechápu, že prohlubující se komplex venkovních zápasů nedokázali zastavit. Co dělali jejich mentální trenéři, pokud vůbec nějaké mají? Touto katastrofální bilancí prošustrovali podruhé za sebou mistrovský titul a darovali ho Spartě. To je evidentní. Přitom při mnoha domácích zápasech slávistická srdce plesala.

V psychice hráčů, v mentálním nastavení se skrývá mnohé, ale zase ne všechno. Stejně důležité je taktické nastavení a celkový způsob hry mužstva. Když se na hřišti daří, jásá i psychika. Slavii svazovalo dlouhé držení míče, obehrávání soupeřovy obrany, nedostatek rychlosti, málo jednoduchých průnikových přihrávek, minimální odvaha vystřelit ze střední vzdálenosti, naopak marná snaha narážečkami dotlačit míč až do „kuchyně“.

Výraznější efektivitě tohoto herního stylu bránila menší sehranost, slabší herní automatismy, které se rodí v řešení opakujících se situací, až se vsáknou do krve. To by ovšem nesměl trenér Trpišovský tak razantně šachovat se sestavou. Pravda, někdy k tomu byl zraněními přinucen, ale často si zbytečně vymýšlel. Když se v tomto smyslu veřejně ozval slávistický srdcař Vladimír Šmicer, protože se na to – stejně jako mnoho dalších – už nemohl dívat, dostal na Twitteru od bosse Jaroslava Tvrdíka „za uši“. Tohle by si prý vůči Liverpoolu (strávil tam nejúspěšnější část své kariéry) nikdy nedovolil. Směšné a důkaz, že slávistické vedení ztratilo sebereflexi. Ozývají se legitimní kritické hlasy, že v Edenu chybí odborná oponentura, že všechno řídí nedotknutelná dvojice Tvrdík – Trpišovský. Ke škodě věci.

Druhý typický způsob, jímž se sešívaní snažili dobýt soupeřovu branku, byla vytrvalá hra po křídlech a centry, kterým chybělo odpovídající zakončení. Proč? Dlouho chyběl kvalitní gólový útočník, až se „nečekaně“ našel: Václav Jurečka, který v minulé sezoně, před příchodem do Edenu, nastřílel za Slovácko 17 ligových gólů. Pevné postavení ve středu útoku však našel později, než se předpokládalo, a sice až v době, kdy už byl bodový náskok Slavie před Spartou fuč. Potvrdil, že střílení gólů má jako hlavní pracovní náplň – vyšlo z toho 20 přesných tref a titul krále ligových střelců! Trenér Trpišovský zřejmě neměl na podzim s nově příchozím útočníkem (nějaký čas byl zraněný, což je ve Slavii obvyklý nešvar) dost trpělivosti, místo toho ztrácel čas s „osvědčeným“ Teclem, který sice zpočátku střílel góly slabším soupeřům, ale proti pevným obranám se neprosazoval. Z Liberce povolaný Van Buren na jaře občas nějaký ten gól dal, ale žádný kanonýr to není.

Trpišovský se nikdy netajil tím, že nemá v oblibě typické koncové útočníky. Podle toho zacházel s Krmenčíkem nebo Schranzem, kterého předělal na wingbeka. Jednu dobu tvrdil, že Slavia hraje jiným stylem a nepotřebuje je. Chápu, vzhlédl se v Kloppovi a jeho Liverpoolu, ale asi zapomněl, že nemá v útoku Salaha, Firmina ani Maného. Snad už konečně změnil názor; do Edenu právě přichází olomoucký Mojmír Chytil a hledá se další gólový hráč. Hrozí totiž nebezpečí, že Jurečku uloví některý zahraniční klub. Z hostování lze stáhnout mladého Filu, který má předpoklady, jinak by ho červenobílí před rokem nekupovali.

Slavia by měla usilovat o bombarďáka na způsob plzeňského Chorého nebo Milana Škody z doby, kdy byl v sešívaném dresu na vrcholu sil. I v naší lize podobní jsou; slávisté teď mají v hledáčku ostravského Tijaniho, je tu liberecký Olatunji, ale chtějí-li uspět v pohárové Evropě a za rok získat nazpět Spartě darovaný mistrovský titul, měli by sáhnout ještě výš, do zahraničí, i když to nebude levné. Naopak by prospělo poděkovat a rozloučit se s hráči jako Tecl, Ewerton, Hromada, Traoré, Van Buren…

Bez podstatné korekce myšlení to budou mít sešívaní v příští sezoně těžké, všichni soupeři je už dobře znají. Bude Jindřich Trpišovský, s nímž Slavia uzavřela smlouvu na další tři roky, ochoten a schopen změnit pohled na fotbalové řemeslo? Jsem k tomu trochu skeptický. Ale myslím, že bez toho se v Edenu kupředu nepohnou. Co pak s tím, kdyby nezískali titul mistra ani potřetí za sebou?