O zvláštním zacházení s knihami a již tradičně také o mnohém jiném

Námět k následujícímu rozjímání se mi připomněl útržkovitě zaslechnutou větou z jakéhosi pořadu rozhlasu: jistý antikvář se zmiňoval o jednom svém zákazníkovi, starém pánovi, který při prohlížení a výběru knih v jeho krámě některé staré knihy láskyplně očichával. Což ve mně vybudilo spoustu a spoustu asociací. Jednak jsem už snad více než třicetpět let členem Spolku českých bibliofilů, ovšem krásné tisky, umělecké vazby a zajímavé knihy vůbec, vyhledávám a shromažďuji už mnohem, mnohem delší dobu, takže toho starého pána zcela chápu. Také mne by totiž nikdy nenapadlo činiti jinak: narazím-li na knihu, ze které přímo vyzařuje, že byla od počátku do konce vytvářena s láskou, nejenom k ní čichám.

Pominu-li totiž (ač bych rozhodně neměl) tvůrce textu či případně překladatele, kochám se hlavně řemeslnou prací tvůrců: typografa, který vybral k textu a k celkové podobě knihy přiměřený, patřičný typ a velikost písma (a vězte, že je to větší umění, než si asi dokážete představit) a hlavně, který pěkně ručně, láskyplně, s veškerými po generace přenášenými a zdokonalovanými zkušenostmi, sázel a hlavně prokládal litery tak, že každá stránka působila a stále působí klidně, ústrojně, stejnoměrně až hebce, bez slitých či řídkých míst, prostě kochám se dokonalostí ruční sazby. Také pochvalně pokyvuji hlavou nad prací tiskaře, nad sytostí barev a výběru papíru, kterému musel tiskař též věnovat nemalou pozornost: jeho struktuře, gramáži, barvě, ssavosti (jak se dříve krásně, zvukomalebně, psalo), jeho klížení a spoustě a spoustě dalších důležitých vlastností.

Ilustrátor pak musel nejenom přečíst, ale hlavně pochopit podstatu a poslání díla, a byl-li to skutečný umělec hodný toho jména, dokázal několika dřevoryty, dřevořezy, litografiemi, lepty či mezzotintami kongeniálně podtrhnout, pozvednout, vyzdvihnout ilustrované dílo.

Mistr knihvazač pak jistě s láskou a zaujetím vybíral vhodný marokén, pergamen či plátno, předsádky i kapitálky, také jistě dlouze přemýšlel nad celkovým dojmem z vazby a její výzdoby, aby tato opět podtrhla svázaný text.

A knihkupec, mající pak tento skvost v prodeji, určitě nehledal zákazníka za každou cenu, ale někoho, jenž toto komplexní dílo (Gesamtkunst, jak výstižně říkají Němci) nejen ocení, ale též mu bude trvale přinášet radost a potěšení. Ba možná ten knihkupec nad tou knihou také přemýšlel o tom, co za utržený peníz koupí pro radost a potěšení paní svého srdce....

A věřte tomu nebo ne, veškerá ta práce, péče, veškerá ta láskyplná starost všech, kteří se na té knize podíleli, v ní trvale zůstává a přetrvává: proto můžete laskat očima nádhernou, dokonalou sazbu, proto můžete téměř eroticky ohmatávat bříšky prstů strukturu papíru, vystouplý reliéf hlubotiskových ilustrací nebo hebkost kozinky, proto můžete čichat k nádherné směsce vůní starého papíru (a přírodního klihu či křídy), fermežových barev, jemně vydělané kůže a dalších vůní (sem tam jsou dokonce špalíčky starých knih prchavě navoněny květy, jež si zamilované čtenářky ukládaly a lisovaly mezi stránkami) a veškerá ta vynaložená péče, znalost, veškerá ta řemeslná láska, veškerý um, vyzařuje nemalé množství velmi pozitivní energie, která Vás nabíjí, ozvláštňuje Vás a nikdy, nikdy z tohoto světa nezmizí......

Přeju krásné chvíle nejenom se starými knihami,

Váš Miroslav Macek