O novém receptu na letní desert a básni Jiřího Koláře

Včera večer se kupodivu ještě za pomoci plédu dalo sedět na zahradě. Původně jsem plánoval po salátu z rokety a čerstvých domácích bramborových nocích s praženou šalvějí  servírovat jako moučník jen pár broskví na misce, ale nakonec vše bylo jinak. Broskve jsem dostal od přátel a nešlo o žádné velké kalifornské broskve, ba ani broskve z jihu Moravy, ale broskve místní, severomoravské, malé, sice krásně žlutomasé a sladké, ovšem se slupkou tuhou, na sluneční straně temně červenofialovou a sem tam s flíčkem. Navíc byly utrženy ve stadiu zavařovacím, tedy poněkud tvrdším.

A tak jsem v jakémsi náhlém záblesku inspirace zaimprovizoval: pár broskví jsem rozpůlil, pochopitelně vypeckoval, na pánvi jsem pak rozpustil máslo a na ně poskládal broskve rozpůlenou stranou dolů. Přimáčknutím do másla jsem je trošku „rozplácnul“ ,mírně opekl na jedné straně, pak obrátil slupkou dolů a zalil trochou sladkého vína ( po ruce jsem měl skvostné Sauternes Chateau Doisy – Védrines, ale použít lze, pochopitelně, i víno méně vznešené).

Po chvíli jsem broskve opět otočil, za pomoci vidličky jsem z nich lehce stáhl tuhou slupku a pak jsem je ještě chvíli podusil, až šťáva z broskví a víno zhoustly téměř do karamelova.

Na závěr jsem na ně nalil trošku calvados, zapálil páry a broskve mírně, ale skutečně jen velmi mírně,  posypal čerstvě mletým černým pepřem a naservíroval na předehřáté talířky.

Výsledek předčil všechna očekávání: byl to opravdu nádherně vypadající, skvostně chutnající, lehký letní dezert. A sklenička, respektive dvě, krásně chladivého, lehkého, světlulinkého, ale voňavého a velmi přívětivého argentinského vína nepříliš známé odrůdy Torrontés, byl ten správný doprovod hrdlem…

A kde že je ta slíbená báseň?

Moje milá mne za tento nepříliš sladký moučník velice sladce a tradičně odměnila. A přestože tradičně, ač moučník byl čirým experimentem a novátorstvím, nestěžoval jsem si.

Dobře totiž znám a ctím následné verše básníka a výtvarníka Jiřího Koláře:

Kdo popírá jen aby popřel

Nemá nejmenší představu o zákonitosti proměny

A kdo vsadí jen na nové

Nemá tušení o neocenitelnosti starého

Přeju krásné letní večery a s těmi broskvemi to rozhodně zkuste!    

Váš  Miroslav Macek