Inspirativní pozdrav z Jochingu

Už Vás vidím, jak váháte, přemýšlíte, krabatíte čelo a říkáte si: „Joching, Joching, kde to, ksakru, vlastně je?" Pranic se Vám nedivím, neboť jde o vísku malou, maličkou, dokonce ani samostatnou obcí není, ba i přifařena je k nejbližší sousední, nepříliš větší vísce Weissenkirchen. Přesto jsem přesvědčen, že existuje spousta důvodů, proč byste mne měli následovat a někdy sem na pár dnů zavítat.

Tak za prvé: je to téměř za humny a nemusíte se trmácet po přeplněných letištích a rozčilovat se nad příšernými bezpečnostními procedurami a čím dál tím klesajícím pohodlím.

A za druhé: Joching leží v rakouském Wachau, pěkně na Dunaji, což je zvláště pro vinaře, ale stejně tak pro milovníky přírodních krás, už samo o sobě více než dostatečným důvodem k návštěvě.

Za třetí: roku 1308 zde byl postaven viničný statek, staletí pak patřící klášteru v St. Pölten, který slavný barokní stavitel Jakob Prandtauer ( jeho nejslavnějším dílem je impozantní klášter v nedalekém Melku, rakouská to chlouba, ale kupříkladu také klášter svatého Floriana v Linci) přestavěl roku 1696 na dvoupatrový barokní skvost s arkádami a s vnitřní kaplí svaté Magdaleny.

Za další: k tomuto statku přináleží dvanáct hektarů vinic, a to velmi kvalitních a proto proslavených, kupříkladu Vorderseiber, Klaus, Achleiten, na nichž se zvláště daří rýnskému ryzlinku a veltlínskému zelenému.

Ještě za další: od roku 1960 o tento Prandtauerhof láskyplně pečuje rodina Holzapfelova, která zde ve dvoře vytvořila vynikající Heurigen s nabídkou vybraných krmí a vlastních vín.

Upřesňuji: co byste řekli místním specialitám, kupříkladu telecímu řízku na másle, domácí uzené šunce, jemnému sulci s jablečným křenem, grilovaným místním rybám či čerstvě připraveným meruňkovým moučníkům? A k tomu třeba vychlazenému veltlínskému Federspiel mimořádného ročníku 2006 (místní tvrdí, že jde o ročník století!) z vinice Achleiten?

Ještě za další: u dvora je též pálenice, jedna z nejlepších v Rakousku, která zpracovává na ušlechtilé destiláty ty nejvyzrálejší meruňky, hrušky, višně, kdoule či černý rybíz.

A dál: v arkádovém prvním patře jsou zařízeny dva apartmány, takže po opulentní večeři a pár skleničkách vína navíc nemusíte chodit nikam daleko, ale můžete se v klidu prospat a nechat si zdát o pořádné domácké snídani.

A ještě: domů si samozřejmě můžete dovést vína, co hrdlo ráčí a kufr Vašeho auta uveze, a to za ceny bezkonkurenční.

A ještě dále: kdybyste náhodou zapochybovali, že ve Wachau se nedá vypěstovat a vyškolit i výborné červené víno, pak má pro Vás pan Holzapfel připraven Zweigelt z řady tzv. Hippolyt Weine, spočívajících minimálně jeden rok v sudu.

A nevím už kolikátý další důvod: kdybyste chtěli ochutnat i další skvělá vína a vynikající domácí stravu, jak v Jochingu, tak ve Weissenkirchenu, ale i v dalších okolních vesnicích, je spousta a spousta skvělých vinařů a Heurigen. Jeden z nich, sídlící přímo v Jochingu, byl slavný Josef Jamek (však je tu po něm pojmenována i ulice), doyen místních vinařů, který se hodně zasloužil o věhlas vín z Wachau, neboť vždy kladl důraz na poctivou práci na vinici i ve sklepě, na kvalitu, a odmítal mošty přislazovat. A co víc, strhl svým příkladem ostatní! A rodinný podnik se nadále činí!

A přidám ještě jeden důvod: procházky podél Dunaje či po vinicích, výlety do blízkých klášterů Melk, Göttweig či Dürnstein, výlety lodí nebo vláčkem po proudu nebo proti proudu Dunaje, návštěva místních kulturních akcí, neboť nejen chlebem (vínem) živ jest člověk.

A opravdu už poslední důvod: nemám obavy, že si z bohatého vějíře veselého vinařského kraje nenajdete nějaký velice vážný důvod k brzkému návratu do Jochingu sami.

Krásné dny Vám z Jochingu přeje

Váš  Miroslav Macek