Pokud budou preference kandidátů hodně vyrovnané, potom je tento volební systém dobrý, ale pokud v budoucnu nastane podobná situace jako letos, mohl by se upravit.
Někdy v květnu rok 2017 jsem zde uveřejnil článek „Pozor na prezidentské volby“, ale připouštím, že se článek mohl jmenovat i trochu jinak. V něm jsem se rozepsal nad spravedlností voleb a to především nad výsledky ve Francii, kde byli také tři velcí kandidáti na post hlavy státu. A protože k velice podobné a tím i zvláštní situaci zřejmě dojde i u nás, rád bych na to upozornil s perspektivou do budoucna. Jak dosáhnout větší spravedlnost? V tom článku byl doslovně uveřejněn tento text:
„Pokud v 1. kole voleb získá více jak 18 % hlasů (může být i 20 nebo 16 %) více kandidátů, potom do druhého kola postoupí první tři kandidáti. Druhé kolo potom proběhne tak, že každý volič bude mít k dispozici 3 hlasy (3 křížky na volebním lístku), které může rozdělit dle svého uvážení, ale jen tak, že jednomu kandidátu dá maximálně 2 hlasy." Asi je každému jasné, že ten třetí hlas by mohl dát druhému v pořadí. Hlasy by se potom sečetly.
Situace u nás je dost jasná. Hlasy se zjišťují v průzkumech veřejného mínění a jsou rozděleny zhruba tak, že by po 25 % měli získat tři z nich a o poslední čtvrtinu hlasů by se měla podělit zbývající šestice kandidátů. Dva z těch tří asi postoupí do druhého kola. V prvním kole mohou jít hlasovat všichni lidé, pokud má u nich alespoň jeden kandidát důvěru. Do druhého kola by potom nemusela jít volit téměř polovina z původních voličů, protože jejich kandidát nepostoupil, což je dost málo a jejich hlas bude dost formální. V upraveném volebním systému by šlo volit až 75 % z původních voličů, kteří by se zároveň vyjádřili k důvěryhodnosti dalších dvou kandidátů. Tyto volby totiž nejsou ani tak o popularitě osob jako o opaku. Vyhrát by je měl ten, který je nejméně nepopulární, a to se v průzkumech nezjišťuje. Sám jsem zvědavý, kdo z těchto kandidátů bude nakonec nejméně nepopulární.
