Neziskovky neblbněte.

Krátké zamyšlení nad tím, jak fungují neziskovky a do čeho investují peníze, které jim naši občané posílají.  

Každý rok přispívám už několik let finanční částkou kolem 10 tisíc korun za rok několika organizacím typu neziskovky případně jiným, které se snaží pomáhat lidem, kteří jsou v nějakých problémech. Je to od nich velice pěkné, že organizují takovou činnost, ale už mě začínají štvát v jedné věci, na kterou bych je rád upozornil. Pět organizací, kterým posílám nejvíce peněz jednou za rok, mi posílá dopisy a to dost pravidelně, kde na barevně tištěném listu popisuje svoji činnost a je tam přiložena i složenka. Dopisy si někdy přečtu, ale potom vyhazuji, složenky si ponechávám. Po roce jsem si udělal inventuru a zjistil jsem, že mi za 12 měsíců jen od těchto pěti organizací přišlo 50 dopisů, tedy žádostí o peníze. To znamená, že v průměru 10 dopisů za rok od každé organizace. Když si uvědomím, že takový dopis se vším všudy stojí kolem 50 korun a jsou na to potřeba další pracovní síly, které se jen tomuto věnují, potom zjišťuji, že z jedné tisícikoruny, které jim zašlu, jde 500 korun na dopisy, 100 na další pracovní síly a jen 400 může sloužit svému původnímu účelu. No vážení, ale já vám ty peníze neposílám na to, abyste je vráželi do zbytečností, ale vám je posílám na to, abyste je využili ve prospěch potřebných. Takže už minulý rok jsem se rozhodl, že těm, kteří mi poslali nejvíce dopisů, jsem neposlal žádné peníze, a ty jsem poslal jen tam, kde mi za rok přišly tak maximálně 4 dopisy. Snižte administrativu a zbytečné výdaje a ušetřené peníze pošlete nebo věnujte tam, kde to potřebují. Jinak neplníte svůj účel.