Začíná období hodů a tak vás zvu podívat se na skutečně pěkná a pěkně upravená děvčata a mládence v krojích. Co obec, to prakticky jiný kroj.
Tu na jižní Moravě slaví každá obec jednou do roka velké svátky a to podle patrona v kostele. Říká se tomu hody a slaví se to dva až čtyři dny a to podle místních zvyklostí. V neděli bývá mše a potom nějaký průvod, kdy krojovaná chasa chodí s muzikou po dědině většinou ke stárkovi nebo ke stárce. Tam se zpívá a tancuje. Bývají u toho místní i přespolní, kteří se přitom baví, fotografují nebo pozorují pěkné mládence a děvčata v místních bohatě zdobených krojích. Je skutečně na co se koukat.
V městě Kyjově a některých blízkých obcích stále platí takový zvláštní místní zvyk, že se těchto hodů musí nedobrovolně zúčastnit jeden místní a živý kačer nebo kačena. Jsou pevně přivázáni k něčemu připomínající nízkou stoličku, takže mohou vlastně hýbat jen krkem. Jsou slavnostně neseni v průvodu, v kulturáku jsou pak postaveni na čestné místo, ale to je tak všechno, z čeho se mohou těšit. Když je potom chasa v ráži po vypití několika sedmiček vína, snaží se jedni tohoto kačera zmocnit, zatímco druzí se ho snaží bránit. Trvá to několik hodin a často to končí až po půlnoci. Tak trochu to připomíná sedmičkové ragby, jen místo šišky se bojuje o kačera. Ten je z toho samozřejmě vykulený, nerozumí tomu, a pokud to celé šestihodinové přetahování vydrží ve zdraví, asi si přeje, aby mu někdo co nejrychleji ukončil život, vždyť si vytrpěl nějakého přehazování, tahání, škubání a já nevím co všechno. Nevím, kolik lidí z toho má radost, ale myslím, že je jich stále méně, protože s tím zvířetem cítí.
Málokdo z nás asi chápe Španěly, kteří se chodí koukat na býčí zápasy, na nerovný boj jednoho býka s ozbrojenou přesilou. Těší se z toho, jak šest čtyřletých býků najde smrt v aréně během jednoho večera. Kohoutí zápasy, které se konají někde v asijských zemích, by nás asi také nějak nenadchly svojí krutostí. Už jsme pochopili, že i ryby jsou živočichové a proto by se neměly používat jako živá návnada, protože tím moc trpí. Za dobu vývoje lidstva jsme také pochopili, že živé oběti byly velký omyl, proto se časem přešlo na oběti neživé a dnes už ani to není, dávají se finanční dary. A tak se ptám, nemělo by se něco udělat i s tímto zlozvykem, který působí tak trochu barbarsky? Vždyť určitě civilizovaných možností, jak tuto společenskou hru vylepšit, je více a je vidět, že ji v mnohých obcích v okolí Kyjova už dávno zavedli.
