Stalinova společnost

Stalinova společnost vznikla v důsledku rozpaduSovětského svazu, jehož kolaps byl, alespoň jak ho vnímají členové Stalinovy společnosti, zapříčiněn nepatřičnou, nepřípadnou a — jak prokázal i doložil kromě jiných americký historik a profesor dějin anglického jazyka a literatury Grover Furr — lživou kritikou vůdce Sovětského svazu, k níž otevřel stavidla XX. sjezd KSSS konaný od 14. do 26. února 1956.

Viz Stručné základní informace o akademické i revoluční teoretické činnosti a díle jednoho z největších a nejmoudřejších marxistů-leninistů současné doby, vědce, lingvisty, historika i autora řady knih a odborných publikací Grovera Furra zde:  http://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=475361, resp. viz promluva prof. Grovera Furra k představení obsahu jeho knihy Chruščov lhal, přednesená roku 2011 v norském Oslu zde: http://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=452129

Stalinova společnost je britská diskusní skupina, jež byla založena roku 1991 a považuje Josefa Stalina za významného marxistu-lenince, Jde o společenství lidí, jejichž cílem je uchování Stalinova dědictví i připomínání jeho zásadního odkazu, které obé hodnotí tato skupina pozitivně.  Společnost vznikla v důsledku rozpadu Sovětského svazu, jehož kolaps byl, alespoň jak ho vnímají členové Stalinovy společnosti, zapříčiněn nepatřičnou, nepřípadnou a — jak prokázal i doložil kromě jiných americký historik a profesor dějin anglického jazyka a literatury Grover Furr — lživou kritikou vůdce Sovětského svazu[1], k níž otevřel stavidla XX. sjezd KSSS konaný od 14. do 26. února 1956[2]. Úhelným kamenem XX. sjezdu byla tzv. „tajná zpráva“ pučistického sovětského vůdce Nikity Sergejeviče Chruščova, kterou zbaběle a v naprostém rozporu s učením Komunistického manifestu Karla Marxe a Bedřicha Engelse prohlašujícím, že komunisté nemají své názory skrývat, přednesl na tajném zasedání během přísně utajeného projevu, řeči, jež dle mnohých změnila trajektorii dějin lidstva a která byla v Sovětském svazu v rámci tzv. glasnosti (veřejné informovanosti) hrobaře socialismu Michaila Gorbačova poprvé otištěna až roku 1989.[3] Stalinova společnost vznikla v prvním roce 90. let XX. století za účelem obrany, osvěty a propagace díla zasloužilého revolucionáře, spoluzakladatele Všesvazové komunistické strany (bolševiků) J. V. Stalina, významného účastníka Velkého října, zdatného a schopného Leninova spolupracovníka, lidového komisaře pro národnosti žijící v sovětském Rusku resp. SSSR - svazu rovnoprávných republik, který byl založen v prosinci 1922. Stalinova společnost vychází z pevné báze faktů a skutečně proběhnuvších událostí na jedné straně a k vyvrácení kapitalistické, revizionistické, oportunistické i trockistické propagandy namířené proti pokořiteli německého fašismu na straně druhé. Zakládajícím členem Stalinovy společnosti je místopředseda skupiny Stop war coalition (Koalice stop válce)[4] Kamal Majid.

Organizace

Stalinova společnost není založena na individuálním členství, jejími členy jsou politické skupiny, jakými jsou revoluční komunistické strany Británie: Britská komunistická strana (marx-leninská), tj. Communist Party of Britain (Marxist-Leninist)[1], jež byla založena roku 1968, když se jako anti-revizionistická část Komunistické strany Velké Británie od strany oddělila, přičemž jejím předsedou byl až do roku 1985 Reg Birch. Předseda Birch orientoval Britskou komunistickou stranu (ML) směrem k maoismu a podpoře koncepce lidové Číny během ideového schizmatu zahraničních politik ČLR a SSSR, k anti-revizionismu a ve finále k odtržení se od Komunistické strany Velké Británie. V posledku se CPB (M-L), pokud jde o rozepři mezi ČLR a Albánií, přiklonila na stranu vizí Envera Hodži. Jakkoli byl předseda Stalinovy společnosti Harpal Brar sám členem Socialistické strany práce[2], později ji opustil a v červenci 2004 spoluzaložil Komunistickou stranu Velké Británie marx-leninskou (CPGB-ML).

Podle https://stalinsocietygb.wordpress.com/ a odkazů uvedených v poznámkovém aparátu přeložil a zpracoval Lukáš Sluka

[1] Webové stránky Britské komunistické strany zde: https://www.cpbml.org.uk/

[2] Socialistická strana práce (SLP) je socialistická politická strana Velké Británie, jež byla založena roku 1996 a v jejímž čele stojí Arthur Scargill, bývalý člen Labour Party a svého času vůdce Národního svazu horníků (NUM). SLP zdůrazňuje svou vazbu k socialismu přihlášením se ke klauzuli čl. 4 byvšího programu labouristické strany, jenž zrušil labouristický předseda Tony Blair, bodu, kterýžto lidé okolo Arthura Scargilla vnímali jako úhelný kámen, zcela fundamentální pro totožnost strany. SLP prosazuje nutnost orientace na tzv. ekonomický lokalismus, přičemž se zasazuje o znovuotevření dolů. V únoru 2014 uvedl deník The Guardian, že SLP má jen 300 členů, kteří jsou přitahováni vystoupeními stárnoucího Scargilla stahujícího se z veřejného života. Dle údajů volební komise čítala SLP roku 2014 – 385 členů. Roku 2004 proběhla v SLP čistka ohledně různých pohledů na politiku KLDR a z této roztržky se zrodila Komunistická strana Velké Británie (ML)

[1] Viz Stručné základní informace o akademické i revoluční teoretické činnosti a díle jednoho z největších a nejmoudřejších marxistů-leninistů současné doby, vědce, lingvisty, historika i autora řady knih a odborných publikací Grovera Furra zde:  http://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=475361, resp. viz promluva prof. Grovera Furra k představení obsahu jeho knihy Chruščov lhal, přednesená roku 2011 v norském Oslu zde: http://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=452129

[2] Kompletní znění projevu N. S. Chruščova proneseného dne 25. února na tajném zasedání v rámci konání XX. sjezdu KSSS a nazvaný O KULTU OSOBNOSTI J. V. STALINA zde: http://blogadmin.idnes.cz/admin/c/589324/preview-page.html

[3] XX. sjezd KSSS se konal ve dnech 14. – 25. února 1956 ve Velkém kremelském paláci v Moskvě. Projev prvního tajemníka ÚV KSSS N. S. Chruščova O kultu osobnosti a jeho důsledcích vyslechli delegáti sjezdu na dopoledním neveřejném zasedání 25. února 1956. Návrh, aby bylo uspořádáno neveřejné zasedání sjezdu a aby na něm N. S. Chruščov přednesl projev O kultu osobnosti a jeho důsledcích, byl podán předsednictvem ÚV KSSS 13. února 1956. Téhož dne se konalo plenární zasedání ÚV KSSS, které tento návrh schválilo. PRŮBĚH NEVEŘEJNÉHO ZASEDÁNÍ SJEZDU SE NESTENOGRAFOVAL!!!. PO PŘEDNESENÍ PROJEVU BYLO ROZHODNUTO DISKUSI K NĚMU NEZAHAJOVAT!!! Na návrh N. A. Bulganina, jenž tomuto zasedání předsedal, sjezd jednomyslně schválil usnesení O kultu osobnosti a jeho důsledcích, které bylo uveřejněno v tisku, a dále usnesení o tom, že TEXT ZPRÁVY bude rozeslán stranickým organizacím a v NEBUDE V TISKU POBLIKOVÁN.

[4] Webové stránky Koalice proti válce zde: http://www.stopwar.org.uk/