Jak ve skutečnosti zemřel J. V. Stalin?

Stalinova dcera Světlana Allilujevová byla rozhořčena, že lékaři nebyli okamžitě povoláni, jakmile její otec prodělal dne 1. března mrtvici. Berija odpověděl Allilujevové, že je všechno v pořádku a Stalin jen spí.

Zdroj: Ruská Sedmička © ??????? ??????? russian7.ru

Jako oficiální datum úmrtí J. V. Stalina je ve všech zdrojích uváděn 5. březen 1953. Čtyři dny před touto událostí se v blízké Dače, která byla sídlem hlavy státu, děly prazvláštní věci. Dne 1. března byl bezvládný Stalin nalezen u stolu s telefony na podlaze jídelny. Jistý sloužící ve vile Lozgačev okamžitě přivolal dalšího kolegu z personálu. Lékaře však přizvat nespěchali, Stalina přenesli do ložnice, ale doktoři medicíny - významní moskevští profesoři - byli svoláni pouze na následující den. Na otázku proč jen na den, služebnictvo jednoznačně odpovědělo, že se všichni jeho členové domnívali, že Josef Vissarionovič spí. Toto je první pozoruhodnost spojená se smrtí vůdce SSSR. Během přenášení těla nebylo možné rozeznat spící osobu od člověka v bezvědomí prodělavšího mrtvici resp. krvácení do mozku. Právě takovou diagnózu stanovili lékaři vyšetřující Stalina dne 2. března. Pravá polovina jeho těla byla v důsledku těchto změn v mozku zcela paralyzována. Po následující čtyři dny se Stalin nacházel v takovém zoufalém stavu. Dne 5. března v pozdních večerních hodinách J. V. Stalin bez znovunabytí vědomí zemřel. Mnoho vědců je přesvědčeno, že personál Blízké resp. Kuncevské dači se natolik obával jejího patrona, že se prostě neodvažoval lékaře přivolat. Jiní v tom vidí zlý úmysl. Stalin se nacházel v kritickém stavu naprosté bezmoci člověka ponechaného napospas osudu, což byla ideální šance na to se s ním vypořádat. A Stalinovu doprovodu bylo znemožněno se jakkoli angažovat. Byla tedy šance na vůdcovu záchranu? Z tak těžkého stavu se podle vyjádření lékařů neměl Stalin žádnou šanci dostat. Takto to bylo oznámeno v den kontroly 2. března. Pokud byla příčinou Stalinovy smrti mozková mrtvice, jak je uvedeno v oficiálních pramenech a měl-li alespoň minimální šanci na přežití, pak se Josef Vissarionovič se 100% pravděpodobností odřízl od cesty k záchraně. Důvod spočívá v paranoidním chování Stalina, které se stávalo každým rokem zřetelnějším. Viděl kolem sebe jednotlivé zrádce, nepřátele lidu a agenty nepřítele, Stalin prakticky úplně vyhladil své nejbližší okolí — lidi, kteří mu alespoň z pocitu povinnosti mohli pomoci. V předvečer zatčení: A. N. Poskrebyšev (důvěrník, asistent), V. N. Vinogradov (osobní lékař), N. S. Vlasik (šéf bezpečnosti), L. Z. Mehlis (jeden z nejoddanějších spolupracovníků Stalina), P. E. Kosynkin (velitel Kremlu). Mnoho z těchto lidí bylo zatčeno nebo dokonce „nečekaně“ zemřelo doslova několik týdnů před smrtí samotného J. V. Stalina, a to v únoru 1953. Za účasti L. P. Beriji, do té doby bezvýhradně oddaného Stalinovi, byli někteří lidé nahrazeni novými spolupracovníky. Zajímavé je, že tak či onak byli spojeni s NKVD, která byla zcela podřízena Berijovi. Je zcela přirozené, že L. P. Berija si byl dokonale vědom toho, co se stalo v rezidenci hlavy státu. Skutečnost, že v případě Stalinovy smrti nebylo nic tak hladké a srozumitelné, že k vraždě snad dokonce mohl přiložit ruku i L. P. Berija, je připomenuta ve vzpomínkách účastníků těchto událostí i v mnoha historických studiích. 

Světlana Allilujevová, ne zcela neznámá Stalinova dcera, byla rozhořčena, že

lékaři nebyli okamžitě povoláni, jakmile její otec prodělal dne 1. března mrtvici. Berija odpověděl Allilujevové, že je všechno v pořádku a Stalin jen spí. Odpoledne se Světlana pokoušela dostat k otci, ale nepodařilo se jí to. Všechny 3 (!) telefony byly obsazeny, což je už samo o sobě nesmysl. Stalin rád na vše dohlížel sám a nikdo, kromě něho samotného, tyto spoje a linky nepoužíval. Jedna osoba zkrátka nemohla současně mluvit třemi telefony.

Mrtvice nebo otrava?

           Teprve po všem, co se stalo, si Světlana Allilujevová uvědomila, že dlouho před Stalinovou smrtí vzal Berija řízení plně do svých rukou. Ať už to byl v řadě vedle Josifa Vissarionoviče Poskrebyšev nebo tentýž Vlasik, oba byli na chatě dne 1. března, hned po objevení Stalinova těla na koberci v jídelně. Existuje verze, že Stalin byl otrávený Berijou nebo někým jiným z jeho doprovodu.Den před úderem mrtvice — 28. února proběhla hostina Stalina s Chruščovem a dalšími členy Ústředního výboru i NKVD, na níž se vůdce cítil velmi dobře. V noci se však J. V. Stalinovi náhle přitížilo, což bylo téměř jistě zaviněno právě doktory - traviči, kteří následně ani včas patřičně nereagovali a nechali jed rozpustit v těle. Stalinova smrt byla každopádně plánována věrchuškou vedenou N. S. Chruščovem a patrně i L. P. Berijou již minimálně od počátku třiapadesátého roku, s největší pravděpodobností však od konce XIX. sjezdu, na němž byla VKS (b) přejmenována na KSSS.

Z ruštiny přeložil Lukáš Sluka