Zlodějina "Pod Okřídleným kolem"

Už nějaký pátek se tu a tam přepravuji mezi Brnem a Prahou vlakem. A bohužel se stane, že občas dostanu hlad. Bože můj, kdyby mi raději podvázali žaludek!

Bageta alá ČD/JLV.Koláž

Ne, nezlobte se, tady prostě nerozumím a rozumět odmítám. A rozumět nebudu. Už jsem překousnul i to, že v rychlíku Berlín - Budapešť mi - kousek za Prahou - milý steward s vozíkem (jménem Joszef) nabízel 0,5l ledový čaj za 125 korun, a to i když na ceníku, který mi na vozíku visel u nosu, bylo napsáno 110 - vysvětlil mi to rozdílným kurzem k EUR. Chtěl jsem tedy platit v EURech, načež po mě za stejný čaj (při kruzu cca 25 Kč / Eur) chtěl 4 EURa.

Už jsem se smířil s nesmyslným příplatkem v Pendolinu, protože to co je +/- normální standart, to je pro České dráhy luxusem hodným povinné rezervace - asi abychom se v tom návalu do Pendolina neušlapali.

Už se ani nepozastavuji nad tím, když za kávu nebo čaj (0,2dl horké vody + prášek) platím 30 Kč (nebo je to víc? už to fakt neregistruji).

Jak plesalo mé srdce, když jsem v regionálním rychlíku (nebo to dokonce byl jen spěšný vlak?) dostal bagetu Golf (ta s těmi kuřecími nugety) za naprosto normální cenu! Jak mě hřálo u srdíčka, když jsem zjistil že 2ma vybranými spoji (a už si bohužel nepamatuji kterými, a jak se jmenuje - ostatně i kdybych si pamatoval, tak bych to tady nenapsal, protože bych byl obviněn z podjatosti) jezdí catering, který má v jídelním voze ceny takřka normální hospody. Jak se raduji na nostalgických jízdách s partou nadšenců, kteří i v takto exkluzivním prostředí prodávají párek v rohlíku za 12 Kč.

Ale dnes tomu všemu JLV nasadili korunu. Ve vlaku EC 72 Smetana na trase Vídeň - Praha nejezdil categringový vozíček!!! A já si dnes jak na potvoru nestačil nic koupit v Brně na nádraží (třeba teplý kousek kuřete za 80 korun). Takže mi - kousek za Českou Třebovou - došla trpělivost, svůj notebook jsem nechal napospas opuštěný v batohu a vydal se ku jídelnímu vozu. U barového okýnka mi kuchař nabízel bagety a bůhví co ještě, ale když jsem se zeptal na cenu nebo jaké má, odkázal mě na menu, které je u číšníka. V domnění, že jsem u špatného (snad servisního) konce kuchyně, jsem se vydal najít číšníka. A nakonec jsem jej i našel - u dveří do kuchyně. Skousnul jsem s úsměvem to, že jsem de-facto obsluhován u vchodu pro služebnictvo a vznesl požadavek. A neveřil svým uším, když mi za 79,- Kč byla nabídnuta obložená ciabatta (víte, jak velká je ciabatta?). Překonaje svoje mdloby jsem požádal jestli mají nějaké balené sendviče. Nabídnul mi jen 2 kousky - takové ty v tom bílém chlebu. Jeden s kuřecím a druhý - tuším - se šunkou. Vybral jsem si ten s kuřecím. A pak už jen nevěřícně sledoval, jak jede prstem po ceníku a zastavuje se na cifře - ano správně, uhodli jste! 79,- Korun českých! Kdybych to neviděl na tom vyvěšeném papíru, asi bych mu nevěřil!

Proboha za CO????? A proč????? Jen proto, že je to na kolečkách? V nekolikatisetkilometrové rychlosti? Když mám hlad, zaplatím požadovanou cenu, oukej, ale odmítám se s ní smířit a odmítám o ní mlčet!!!! CO je tak drahého na dvou plátcích chleba s kouskem kuřecího a salátem???? Tak buďto jsou obvyklé ceny, které platíme za potraviny, nechutně podstřelené a my místo toho stáváme chemický brak ála "Stehýnko nebo křidýlko", nebo se na tomhle někdo nechutně napakovává - ať už je to JLV, nebo dráhy, které po nich za zařazení jídelního vozu chtějí nekřesťanské peníze. A nebo to všechno dohromady.

A pro tenhle drek za tyhle prachy jsem si musel ještě dojít osobně?

Nenene, opravdu ne. Nevím kolik lidí naštval "pan Žlutý", jak tvrdý či bezcitný to (snad) je podnikatel, je mi jedno, jak jeho podnikání stojí a je mi jedno, že si v jeho autobusech nenatáhnu nohy, a že na stewardku musím, sedě v poslední řadě, čekat několik dlouhých minut. Je mi to jedno! Já chci pití a croissant a vůbec za ceny +/- jako v automatu, nebo samoobsluze. Ne kvůli jejich výši, ale kvůli korektnímu normálnímu přístupu, bez zjevné až čišící touhy na tom mále, co se prodat - no skoro musí - urvat co nejvíce.

Když toto nyní píši, EC 72 Smetana pomalu vjíždí na hlavní nádraží v Praze. Klikám na "Uložit a zveřejnit článek" a jdu vystupovat, abych už, i když mám železnici tolik rád, pokud možno, nikdy nenastoupil. Ne, za těchto podmínek opravdu ne!