Výročí antisemitského pogromu v Iráku a budoucnost míru

Výročí antisemitského pogromu v Iráku a budoucnost míru
Dne 1 června bylo smutné výročí masové vraždy iráckých židů v Bagdádu. Jejich vraždění vyprovokovali arabští nacionalisté a náboženští fanatici a zahynulo při něm kolem osmi set židů, díl odpovědnosti nese i Velká Britanie, jejíž velvyslanec neučinil nic, aby masakru zabránil.
Jeden z přeživších iráckých židů popsal pro BBC co si pamatuje z celé hrůzy a jeho popis je víc než děsivý. Davu zfanatizovaných lidí nestačilo vraždění židů, ale ještě je před smrti mučili a to bez ohledu jestli je to muž, žena či dítě. Bohužel přesně takovýto zhoubný dopad má šíření původního evropského antisemitismu do arabského světa, kde se mu věrnými spojenci stali náboženští a nacionalističtí fanatici, ospravedlňující antisemitismus verši z koránu a údajnými výroky proroka Mohameda.
Mnozí Evropané dnes kritizují stát Izrael a jeho spojence ve světě, že nechtějí ustoupit v otázce „míru“ se zástupci Palestiny, ale po hrůzách holocaustu, pogromu v arabském světě výhrůžkách Iránského režimu a jeho syrského spojence a šíření antisemitských nálad mezi Araby a muslimy, je ještě možné se obavě Izraelců divit?
O jakém míru je vlastně v otázce Palestiny řeč? V situaci, kdy palestinský prezident Mahmoud Abbas říká, že mír s Izraelem uzavírá OOP a ne Fatah a proto je možné uzavření smíru s Hamasem a Hamas zároveň říká, že neskonči s válkou proti Izraeli dokud ho úplně nezničí? Copak může odpovědný izraelský politik uvažovat o stažení izraelské armády od řeky Jordán a ponecháni palestinských území napospas vyzbrojováni a riziku nové války?
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13610702

Jeden z přeživších iráckých židů popsal pro BBC co si pamatuje z celé hrůzy a jeho popis je víc než děsivý. Davu zfanatizovaných lidí nestačilo vraždění židů, ale ještě je před smrti mučili a to bez ohledu jestli je to muž, žena či dítě. Bohužel přesně takovýto zhoubný dopad má šíření původního evropského antisemitismu do arabského světa, kde se mu věrnými spojenci stali náboženští a nacionalističtí fanatici, ospravedlňující antisemitismus verši z koránu a údajnými výroky proroka Mohameda.

Mnozí Evropané dnes kritizují stát Izrael a jeho spojence ve světě, že nechtějí ustoupit v otázce „míru“ se zástupci Palestiny, ale po hrůzách holocaustu, pogromu v arabském světě, výhrůžkách Iránského režimu a jeho syrského Asadovského spojence a šíření antisemitských nálad mezi Araby a muslimy ze strany islamistů, je ještě možné se obavě Izraelců o svou budoucnost divit?

O jakém míru je vlastně v otázce Palestiny řeč? V situaci, kdy palestinský prezident Mahmoud Abbas říká, že mír s Izraelem uzavírá OOP a ne Fatah a proto je možné uzavření smíru s Hamasem a Hamas zároveň říká, že neskonči s válkou proti Izraeli dokud ho úplně nezničí? Copak může odpovědný izraelský politik uvažovat o stažení izraelské armády od řeky Jordán a ponecháni palestinských území napospas vyzbrojováni a riziku nové války?