V Česku není legálně žádny muslimský duchovní

V česku není legálně žádny muslimský duchovní
V České republice doposud nepůsobí legálně žádny imám (muslimský duchovní). Zdá se vám to divné? Slyšeli jste, že v Praze jsou dva imámové v mešitě? Ne, nemýlite se, naopak pouze nejste informováni pravdivě.
Islámské nadace v Praze se s Ústředím muslimských obcí „chlubí“, že zaměstnávali několik imámu. Pravdou je, že tito lidé nebyli a nejsou zaměstnávaní jako muslimští duchovní legálně.
Všichni duchovní v Česku působili buďto na živnostenský list, nebo jako „fiktivní“ zaměstnanci u někoho. Je v celku s podivem, že Islámské nadace a Muslimské ovce nemají zájem na „legálním“ zaměstnáni muslimských duchovních. Naopak například bosenskému šejchovi Emirovi Omičovi, dělají někteří lidé z vedení Islámské nadace a Ústředí muslimských obcí problémy, a to od chvíle co se vrátil šejch Samer Shehadeh ze studii v Saudské Arábii. O tom, že v Česku má v mešitách vládnout wahabistický islám, nesmí být pochyb a nic to nesmí ohrozit. Hlavně ne vzdělaný umírněný imám z Bosny.
Od návratu Shehadeha sílí tlak proti šejchovi Emirovi Okáčovi s cílem donutit ho k „dobrovolnému“ odchodu. Důvodu může být několik. Například šejch Emir Omič je mezi muslimy mnohem více oblíben než Vladimír Sáňka nebo Samer Shehadeh a hlavně je to člověk věřící doopravdy v mezináboženský dialog a multikulturalismus s mnohem lepši znalosti islámu, arabštiny a evropských podmínek než Samer Shehadeh nebo Vladimír Sáňka. Je zcela zřejmé, že získáni a udržení jakékoliv pozice člověkem jako je Emir Omič ohrožuje zájmy wahabismu a islamismu a je hrozbou i pro soukromé zájmy některých lidí z Islámských nadací a Ústředí muslimských obcí.
A právě na příkladu imáma Emira Omiče je znát odpověď na otázku, proč Islámské nadace a Muslimské obce zaměstnávají muslimské duchovní legálně na úplně jinou činnost, než je duchovní a HPP. Dává jim to totiž možnost manipulovat s neposlušnými šejchy, kteří nechtějí být jen nástroji osob v pozadí no a v případě potřeby není problém, takovým muslimský duchovním přestat platit a svádět to na nedostatek peněz a donutit je tak k „Dobrovolnému“ odchodu. Emir Omič není první, a bohužel asi ani poslední, muslimský duchovní vystavený takovémuto postupu ze strany Vladimíra Sáňky a dalších lidi z vedení Muslimské obce a Islámské nadace.
Ani peníze nejsou skutečným problémem, na příkladu Emira Omiče jsem to již před několika léty zažili, kdy Islámská nadace v Praze přijala do pracovního poměru člena správní rady Ahmed Ahmed Ahmed Hamdi a šejchovi Okáčovi řekli, že na jeho palat nemají peníze a buď se spokojí s menším platem nebo ať se chystá k odchodu. Co bylo skutečným důvodem zaměstnáni Ahmed Ahmed Ahmed Hamdi  v Islámské nadaci Praha mi není známo, ale mezi muslimy se objevila informace upozorňující na skutečnost, že Ahmed Ahmed Ahmed Hamdi  do té doby pracoval pro arabského podnikatele stojícího za směnárnou Aktiv change podezřelou z praní špinavých peněz a daňových úniků, kauza popsána zde.
http://www.ct24.cz/domaci/34897-policie-obvinila-i-druheho-jednatele-spolecnosti-aktiv-change/

Islámské nadace v Praze se s Ústředím muslimských obcí „chlubí“, že zaměstnávali několik imámu. Pravdou je, že tito lidé nebyli a nejsou zaměstnávaní jako muslimští duchovní legálně.

Všichni duchovní v Česku působili buďto na živnostenský list, nebo jako „fiktivní“ zaměstnanci u někoho. Je v celku s podivem, že Islámské nadace a Muslimské obce nemají zájem na „legálním“ zaměstnáni muslimských duchovních. Naopak například bosenskému šejchovi Emirovi Omičovi, dělají někteří lidé z vedení Islámské nadace a Ústředí muslimských obcí problémy, a to od chvíle co se vrátil šejch Samer Shehadeh ze studii v Saudské Arábii. O tom, že v Česku má v mešitách vládnout wahabistický islám, nesmí být pochyb a nic to nesmí ohrozit. Hlavně ne vzdělaný umírněný imám z Bosny.

Od návratu Shehadeha sílí tlak proti šejchovi Emirovi Omičovi s cílem donutit ho k „dobrovolnému“ odchodu. Důvodu může být několik. Například šejch Emir Omič je mezi muslimy mnohem více oblíben než Vladimír Sáňka nebo Samer Shehadeh a hlavně je to člověk věřící doopravdy v mezináboženský dialog a multikulturalismus s mnohem lepši znalosti islámu, arabštiny a evropských podmínek než Samer Shehadeh nebo Vladimír Sáňka. Je zcela zřejmé, že získáni a udržení jakékoliv pozice člověkem jako je Emir Omič ohrožuje zájmy wahabismu a islamismu a je hrozbou i pro soukromé zájmy některých lidí z Islámských nadací a Ústředí muslimských obcí.

A právě na příkladu imáma Emira Omiče je znát odpověď na otázku, proč Islámské nadace a Muslimské obce zaměstnávají muslimské duchovní legálně na úplně jinou činnost, než je duchovní a HPP. Dává jim to totiž možnost manipulovat s neposlušnými šejchy, kteří nechtějí být jen nástroji osob v pozadí no a v případě potřeby není problém, takovým muslimský duchovním přestat platit a svádět to na nedostatek peněz a donutit je tak k „Dobrovolnému“ odchodu. Emir Omič není první, a bohužel asi ani poslední, muslimský duchovní vystavený takovémuto postupu ze strany Vladimíra Sáňky a dalších lidi z vedení Muslimské obce a Islámské nadace.

Ani peníze nejsou skutečným problémem, na příkladu Emira Omiče jsem to již před několika léty zažili, kdy Islámská nadace v Praze přijala do pracovního poměru člena správní rady Ahmed Ahmed Ahmed Hamdi a šejchovi Okáčovi řekli, že na jeho palat nemají peníze a buď se spokojí s menším platem nebo ať se chystá k odchodu. Co bylo skutečným důvodem zaměstnáni Ahmed Ahmed Ahmed Hamdi  v Islámské nadaci Praha mi není známo, ale mezi muslimy se objevila informace upozorňující na skutečnost, že Ahmed Ahmed Ahmed Hamdi  do té doby pracoval pro arabského podnikatele stojícího za směnárnou Aktiv change podezřelou z praní špinavých peněz a daňových úniků, kauza popsána zde.

Je mi líto nepřijemnosti a chování vedení Islámské nadace a Muslimské obce vůči šejchu Omičovi, kterým trpí hlavně rodina šejcha Emira Omiče, a bohužel opět se ukázala opravdová "zbožná" morálka těchto "vyvolených" nejlepších muslimů.