Krize odpovědnosti

Jak je to s odpovědností za řešení dnešní imigrantské krize v Evropě? Kdo dopustil její vznik a kdo odpovídá za její tolik potřebné reálné řešení? Je tady dnes vůbec někdo takový?

Odpovědnost je znakem dospělosti a každý asi ví, co znamená. Jde v zásadě o to, že si jsme vědomi a přijímáme, že po každém činu (a může jím klidně být i nečinnost) následuje vždy nějaká reakce a následek, za který musí nebo měl by jeho původce nějak zaplatit a zdaleka se nejedná pouze o placení penězi. Nejhorší pak je stav, kdy žádná odpovědnost neexistuje nebo je přesouvána jako horký brambor od čerta k ďáblu a nikdo na venek za nic nemůže a proto ani za důsledky svých činů nehodlá jakkoli platit.

To jsme mimo jiné již dostatečně zažili v dobách totality a bylo to svým způsobem dost poučné. Princip kolektivní viny i odpovědnosti tehdy byl v mnoha případech doslova povýšen nad zákon a za chyby a nedostatky nesli zpravidla odpovědnost všichni společně, a tedy v zásadě nikdo.

Dnes jsme bohužel svědky další nové krize odpovědnosti, a to v přímé souvislosti s imigrantskou krizí. Jedno má ale s dobou minulou společné - zdá se, že tady taky opět nikdo za nic nemůže a nikdo za nic neodpovídá.

Evropská komise k otázce imigrantů v podstatě mlčí a zajímá ji jen věc jejich nesmyslného přerozdělování mezi státy Evropy, Evropský prezident mlčí už z povahy jeho zbytečné funkce pouhé dobře placené loutky, Evropský parlament také mlčí, protože zřejmě nemá k věci co říct a ani ho to vcelku nezajímá a všichni tito "odpovědní" vysocí činitelé namísto toho řeší takové „důležitosti“ jako zákazy kouření v restauracích, energetické štítky domů či výše poplatků za volání mobilem. A zatím přitom po celou dobu probíhá nekontrolovaný příval ilegálních imigrantů do celé Evropy jakýmsi „volným spádem“, jehož jsme užaslými diváky a bohužel mnohde také i nedobrovolnými aktéry.

Podle mě dnes již nemá valného smyslu nějak dlouze a planě polemizovat a pídit se po příčinách současného stavu (těch je zajisté více a hodně a patří mezi ně mezi prvními neschopnost a ignorance ze strany evropských vládnoucích činitelů a naopak velmi aktivní intervence USA v územích, kde nemají co do činění, a to bez ohledu na důsledky), teď je nezbytné urychleně tento již vzniklý stav reálně řešit a vyřešit.

Politici, namísto jejich nejzákladnější odpovědnosti za zachování bezpečí obyvatel Evropy, zachování naší kultury a odkazu našich předků a za zachování našich práv, tváří v tvář realitě statisíců ilegálních imigrantů nezadržitelně se valících do Evropy, dnes převážně mumlají něco o jakési naší obecné a nepsané „morální odpovědnosti, evropské humanitě a evropských tradicích lidskosti“ a ve svých politických prohlášeních požadují neomezené přijímání těchto běženců odkudkoli z Afriky a ze světa (co taky v jejich pohledu s nimi, když už tady jsou nebo se sem tedy nezadržitelně valí, že). Jsou to podle nich přece „ubožáci“ a my šťastnější jsme údajně povinni se s nimi o vše podělit. Tím ovšem v žádném případě nemají na mysli sami sebe (žádného takového neznám), že by se nějak chtěli s někým dělit o své vlastní majetky, ale nás všechny ostatní.

Přestože to je od našich evropských politiků a vládnoucích špiček v drtivé většině naprosto nezodpovědné jednání znamenající ve svých důsledcích, patrných již dnes v mnoha zemích a městech západní Evropy, přímé a reálné ohrožení zdejší civilizace a naší budoucnosti, tváří se přitom, jako nějací  „morálně nadřazení“ jedinci mající přímo za úkol nás v těchto morálních disciplínách „vzdělávat a poučovat“. Jejich pokrytectví přitom nezná mezí, protože důsledky jejich současné neschopnosti a fatálních omylů nikdy nedopadnou na ně samotné, ale jen a pouze na řadové obyvatele Evropy. Tito politici si ale jak se zdá žádné omyly sami nepřipouštějí a nejspíš cítí pouze jedinou odpovědnost, a to vůči sobě samým ve snaze zachovat si jejich vlastních postavení a jejich osobní blahobyt za každou cenu, a to bez ohledu na následky dopadající na jiné.

Imigranti samotní pak rovněž v drtivé většině sami nemají a ani necítí odpovědnost vůbec žádnou. Oni mají povětšinou jediný zájem, a to mít se lépe než doposud, ať už je to na úkor kohokoli a čehokoli. To jim v zásadě nelze mít až tak za zlé, protože mít se lépe určitě chce i každý z nás. Ovšem nám je, na rozdíl od imigrantů, zcela jasné, že nic není zadarmo, že vše si musíme nějak zasloužit a odpracovat a že existují zákony, které je přitom třeba bezpodmínečně dodržovat a že není správné chtít profitovat z práce jiných lidí.

To ale pro imigranty zatím tak docela neplatí a zdá se, že jim to ani vůbec nic neříká. Například muslimští imigranti, kterých je drtivá většina, se sami řídí či mají za povinnost se dle své víry řídit zcela jiným právem – jejich vlastním středověkým islámským právem šaría. Toto islámské právo je ale v přímém rozporu s jakýmkoli demokratickým právem evropských západních zemí, jejich ústavami i Listinou základních práv a svobod, která je součástí většiny našich zdejších právních systémů. Přesto se svého práva šaría tito muslimové nechtějí a v zásadě ani nemohou vzdát, protože ho považují za nedílnou součást jejich víry – islámu. Již jejich prorok Mohamed jim jednoznačně řekl a stanovil, že co je od Alláha, o tom nelze nijak pochybovat ani měnit a odpadlictví od islámské víry je pro muslimy tím nejtěžším zločinem trestaným smrtí. A dále také mimo jiné řekl a stanovil, že pokud muslimové při své povinné cestě šíření islámu (tzv. džihádu) někoho třeba i zabijí, neučiní tak oni, ale je to dílo Alláhovo, a tedy beztrestné. Muslimové tedy v zásadě za své činy i zločiny (v našem chápání) často v mnoha případech vůbec sami neodpovídají, protože mají „omluvu“ v tom, že se podle nich a jejich víry jedná o vůli a dílo samotného Alláha. V tomto smyslu zde tedy o jakékoli lidské odpovědnosti lze proto hovořit jen stěží a od těchto imigrantů se proto můžeme nadít úplně čehokoli.

Za takové situace tedy bohužel zatím nevidím nikoho, kdo by v současné imigrantské krizi nesl či vůbec dokázal nést tolik žádoucí odpovědnost za její nezbytné pokud možno nenásilné a správné řešení a vyřešení. A v takovém případě by dnešní neodpovědné vlády a politici správně měli neprodleně ze svých funkcí odejít a svá místa urychleně uvolnit jiným, mnohem odpovědnějším lidem. Nelze očekávat, že by současnou imigrantskou krizi jakkoli vyřešil ten, kdo doposud jen nečinně přihlížel jejímu vzniku a kdo ji takto naprosto neodpovědně dopustil.

A ještě malá poznámka na závěr:

Nikdy jsem si nemyslel, že by ve 21. století bylo vůbec možné něco takového, čeho jsme v souvislosti se současnou evropskou imigrantskou krizí svědky a byl jsem přesvědčený, že na rozdíl od dob dávno minulých se již bude jednat o století rozumu a odpovědnosti, protože jsme již „společensky dospěli“ a máme něco (hodně) za sebou.

Mýlil jsem se a vše zatím nasvědčuje tomu, že pravdou je naprostý opak. Současné 21. století má v Evropě zatím bohužel zřejmě všechny předpoklady stát se stoletím plným nezodpovědného alibismu a pokryteckých absurdit mnohdy hraničících s úplným bláznovstvím, dokonce v podobě, o jaké by se nejspíš zdráhal psát i George Orwell.