Óda na stahovací prádélko aneb drobné radosti mého života…

My ženy na prahu padesátky těch radostí moc nemáme. Všude na nás číhají články o počínající artróze, skleróze a paradentóze. Pleť se vysouší, paže vadnou, plotýnka vyhřezne, děti vypadnou, rodiče chřadnou a váha stoupá...

Tak nějak plíživě se mi za posledních pár let na tělo připláclo přebytečných deset kilogramů, které nechtějí odejít. Potěšující je, že se mi jich pár vrazilo do prsou, ale ten zbytek se bohužel navrstvil ponejvíce v oblasti břicha.  Svěřila jsem se kamarádce, že už nevím, co dělat.

„Vždyť já skoro nejím!“ Povídám jí po pravdě. „Ráno si dám banán, k obědu něco ďobnu, pak ještě ďobnu v šest a to je všechno!!“  Stěžuju si na zjevnou nespravedlnost ve fungování principu příjem – výdej.  „Se mně snad i ten banán proměňuje ve špek!“

„To je jasný, jsi podvyživená!“  Prohlásí rázně. „Musíš jíst víc!“

„Víc?“ Optám se nedůvěřivě.

„No jasně! Máš nafouklý břicho z podvýživy!“

Vybavím si africké hladové dětičky a musím uznat, že mé bříško vypadá opravdu podobně.  Akorát k tomu teda nemám vylezlá žebra a ručičky ani nožičky jako hůlčičky.

„No ne podvyživená jako africký děti!“ Vytuší kamarádka, kam se ubírají mé myšlenkové pochody.  „Ale jelikož jíš málo, tak si tělo pro jistotu dělá tukový zásoby. Na horší časy. Takže pak se nediv, že se ti i ten banán promění ve špek. Musíš jíst častěji, menší porce, ale všechno.“

Vzala jsem si její radu k srdci a jím furt a všechno. Také jsem začala před spaním cvičit prkno. Ne, nejedná se o název sexuální polohy pro nezkušené dívky. Jde o cvik, který má být geniální v tom, že si během krátké chvíle posílíte většinu svalů i střed těla. Já mu teda říkám spíš „vyděržaj pionier“. Musíte prostě zatnout zuby i svaly a vydržet takhle funět napnutá aspoň 30 vteřin, aby to vůbec mělo nějaký efekt. U mě to teda zatím nemá efekt žádný.

Tak jsem se tedy definitivně rozhodla, že nad přírodou zvítězím lstí a v době počínající karantény si  udělám nějakou radost.

V pondělí to dorazilo!!  Malý balíček plný velké radosti až z daleké Itálie. A z krabičky se na mě usmívá naše česká Alenka krásná Šeredová Buffonová Nasiová!  V úžasném stahovacím prádélku!  Musela jsem si ho okamžitě zkusit.

Zázrak! Pneumatiky se scvrkly, prsa nadzvedly a má postava rázem získala útlý pas a ňadra dmoucí!!

Hned v úterý jsem po dlouhé době oprášila sukničku s rozparkem a vyrazila do práce.

Zázrak! Muži se usmívají, ženy mračí a mé sebevědomí konečně opět stoupá!

Řidič autobusu mi nabízí studentskou slevu a děti už mě nepouštějí sednout!

Kolegyni v práci jsem konečně řekla, co si o ní doopravdy myslím, a rozvedený soused mě pozval na rande!

Prý až bude po karanténě, musíme si spolu zajít na drink!

Jen se trochu bojím, abych do té doby z toho prádélka zase nevyrostla.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Lucie Vacková | neděle 25.10.2020 11:52 | karma článku: 28,79 | přečteno: 1212x