Většina lidí má rozkládací gauč. Někdo též vlastní rozkládací stůl, jiný rozkládací křeslo. V mé domácnosti je v rozkladu úplně všechno.
Tak třeba já jsem v poslední době dosti rozložitá. Rozkládám se v obýváku, v kuchyni, v koupelně i v ložnici. Rozkládám se postupně, celá a všude.
Můj bývalý přítel se rád rozkládal na gauči. Když se tam o dovolené vydržel rozkládat celých čtrnáct dní, dosáhl takového stupně rozkladu, že jsem mu doporučila , aby se jel rozkládat jinam.
Stará kuchyňská linka se tak jako já rozkládá postupně. Občas jí odpadnou dvířka, občas šuplík. Někdy se též rozloží klika u dveří. Židle, gauč a křesla se rozkládají zcela zákeřně a nečekaně, většinou pod někým rozložitým..
V pokojíčku se rozkládá syn. Okolo něho se rozkládají hromady jeho věcí. Na špinavých talířích a v šálcích se mu rozkládají zbytky pochutin v různém stadiu rozkladu.
Rády se tu též rozkládají návštěvy.
Zrovna nedávno se v naší domácnosti rozkládala desetičlenná parta synových přátel.
Dvěma z nich se v důsledku požití rozličných nápojů udělalo nevolno, takže se v noci rozkládali ponejvíce v oblasti záchodové mísy.
Když jsem později o hromadné návštěvě synových přátel vykládala známé, zadívala se na mě překvapeně.
„No teda! Já tě obdivuju! Tolik lidí! Já bych se bála, že mi zboří byt.“
Mlčela jsem. Nemohla jsem jí přece prozradit, že má domácnost je už dávno v rozkladu …:-)
„Ač domácnost mám rozkládací,
a občas v ní i někdo zvrací
snad že mám smysl pro legraci
a jsem tak trochu splachovací,
tak každý se sem vždy rád vrací!“
