- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nechtěné dítě
Jeho příchod nebyl
žádná oslava života,
žádná slavobrána
do královské rodiny.
Pár ufuněných, zpocených vteřin
za pět set do kapsy, obličejem ke zdi.
Žádné záclonky nad kolébkou ho nečekali,
kopance a urážky, leckdy i pár do hlavy.
To měl být jeho život?
Byl jako hrášek, co zasetý čeká,
Až bude moc jeho první lístek vyrašit.
Prorazí krustu tvrdé zemně a spatří ten krásný svět,
Až spatří svou maminku, která ho ve svém světě má.
Jé, z hrášku je už kulihrášek,
Slyší a cítí, vnímá svou i její.
slyšel ten lahodný hlas,
Říká…cože? Já? To, není možný,
Já žádnýho spratka nechci.
Co to je spratek, přemýšlí kulihrášek,
To má brzy poznat…
Život… bolestivý příchod, pláčem, jinak to neumí.
První nádech, první úder, první úlek,
První slova…fuj ten je ošklivej…
Tak tohle je svět, na který se těšil.
Jiný svět neznal, jiný svět nepozná.
Zavřený, hladový, uplakaný, pohlazení jen pěstí,
Rok života končící jak začal, jen pozpátku.
Úlek, úder, poslední nádech.
Další články autora |