Když jsem byla malá holka, hrozně moc jsem se těšila na Vánoce. Vzpomínám si na to, jak jsem psala Ježíškovi dopis, který jsem pak dávala za okno.
Většinou jsem si v něm přála nějakou panenku, protože jsem si s nimi moc ráda hrála a byla to asi jedna z mých nejoblíbenějších hraček. V dopise jsem většinou Ježíška požádala i o nějakou novou knížku, protože čtení už od dětství patřilo k mým vášním. Bude se to zdát možná zvláštní, ale má přání byla každý rok tak nějak stejná. Když jsem dostala opravdu knížku a panenku, mohla jsem se zbláznit radostí a stačilo mi to k naprostému štěstí. Vzpomínám si, jak jsem bývala už asi dva týdny před Štědrým dnem nedočkavá. Těšila jsem se, až konečně budu moct rozbalovat vánoční dárky a hlavně jsem byla zvědavá, jestli mi Ježíšek moje přání opravdu vyplní. Často jsem dokonce otevírala všechny skříně a pátrala po tašce s dárky. Chtěla jsem si ji aspoň osahat a přibližně zjistit, co tam na mě čeká. Myslím, že jednou se mi ji i podařilo najít a hned jsem se pokoušela přijít na to, co se uvnitř ukrývá. Byly tam dárky pro celou rodinu a tak bylo dost těžké přijít na to, které jsou právě pro mě. Měla jsem chuť celou tu tašku vybalit a všechny dárky postupně rozbalit. Naštěstí jsem to nakonec neudělala, protože pak už bych neměla žádné překvapení. Usmívám se při představě, jak by asi mamka reagovala, kdyby zjistila, že jsem všechny dárky rozbalila už před Štědrým dnem. Asi by nebyla moc ráda. Když ten den konečně nastal, byla jsem už od rána celá nervózní. S mamkou jsme se většinou dívali dopoledne na pohádky. Měla jsem je ráda, ale vůbec jsem se nemohla soustředit, protože mi pořád vrtalo hlavou, co asi dostanu. Nakonec jsem dopoledne a odpoledne vždycky nějak přečkala, ale můžete mi věřit, že to bylo dost těžké, protože jsem patřila k hodně zvědavým dětem a zůstalo mi to až dodnes. Štědrovečerní večeři jsem ani nemohla sníst, jak jsem byla nedočkavá. Když se konečně ozvalo zazvonění zvonečku, s radostí jsem letěla ke stromečku. Čekala tam na mě hromada dárků a já je začala nedočkavě rozbalovat. Většinou tam pro mě opravdu byla nějaká knížka a nová panenka. Skákala jsem radostí a celý večer si pak s novou hračkou hrála. Měla jsem ráda i další sváteční dny, protože to si vedle mě mamka vždycky sedla a začala mi číst z nové knížky. Bylo tak příjemné zaposlouchat se do jejího jemného hlasu a s napětím sledovat příběh. Vždycky jsem ji asi pořádně unavila, protože jsem se čtení nemohla nabažit. Tyto chvíle patří k těm nejkrásnějším vzpomínkám na Vánoce a vůbec na dětství, protože mamka mi toho přečetla opravdu hodně a za to jí patří můj velký dík. Někdy bych si přála být znovu tou malou holčičkou, která s nedočkavostí očekává Vánoce. Nechci tím samozřejmě říct, že už bych se na ně netěšila, ale mají pro mě trochu jiný význam. Mamka se mě před časem zeptala, co bych si přála. Já jí odpověděla, že snad ani žádné zvláštní přání nemám. Samozřejmě mě potěší třeba nějaká nová voňavka, ale není to to hlavní. Nejdůležitější pro mě je, že můžu čas trávit se svojí rodinou. Těším se, až si všichni sedneme společně ke stolu a budeme si povídat.Z celého bytu bude vyzařovat zvláštní teplo, které vytváří láska a vzájemná blízkost. Věřte mi, že tento pocit je mnohem vzácnější než všechny dárky. Ne všichni lidi však mají to štěstí prožít Vánoce se svojí rodinou a pro mnohé to budou první, které tráví třeba bez maminky. Moc bych chtěla aspoň na chvíli za takovými lidmi zajet a obejmout je. Ráda bych jim z tváře setřela slzy osamění a chviličku s nimi poseděla. Není to samozřejmě možné a tak jim věnuju aspoň svoji vzpomínku. Bohužel není v mé moci udělat víc. Doufám, že co nejvíc lidí bude mít vedle sebe někoho, kdo je pohladí po tváři a pevně je obejme. Pokud máte ve svém okolí někoho, okom víte, že bude na Vánoce sám, zvedněte aspoň telefon a na chviličku mu zavolejte. Věřím tomu, že i chvilka, kterou takovému člověku věnujete, mu může zlepšit trošičku den, protože ucítí, že si na něj někdo vzpomněl. I já to udělám a třeba se mi taky podaří někomu zpříjemnit den. Přeju vám všem krásný a pohodový předvánoční čas. Nehoňte se za tím, abyste měli co nejvíc dárků, protože dost možná vaše blízké potěší ze všeho nejvíc, že mohou být s vámi.
