Nejsme v poklesu o desetinu procenta hrubého domácího produktu, ale v růstu o šest desetin procenta. Důvod k oslavám? Kdepak.
Jestli ekonomika (jak píší s oblibou novináři) „padá“ o desetinu dolů, nebo jestli „roste“ o šest desetin nahoru, to je nepodstatné. On celý agregátní ukazatel hrubého domácího produktu je tak trochu kouzelnická rekvizita (jako ostatně řada statistických čísel, která sice z různých důvodů potřebujeme, ale kterým zároveň nesmíme bezvýhradně věřit). HDP by v podstatě mělo měřit přidanou hodnotu vyprodukovanou ekonomikou daného státu na jeho území (přesná definice není zase tak podstatná). Pochopitelně mnoho aktivit zůstává v určitém smyslu slova mimo statistiky – tak dejme tomu práce na černo, prodej drog, praní špinavých peněz, do značné míry i prostituce a tak dále. Bylo by toho opravdu hodně, třeba také pěstování slepic na balkónech a konzumace vlastních vajec. Přitom jde o ekonomické aktivity v pravém smyslu slova, tedy o zapojení se do koordinovaných vztahů s jinými subjekty a společný postup s cílem vytvoření zisku. Hrubý domácí produkt je navíc nepřesný, i když je počítán třemi metodami (postupuje se z různých možných východisek), výsledná data jsou výsledkem určitého kompromisu a pokusu dopočítat neznámé a odhadnout nezjistitelné. Takže na konci je to sice nikoliv věštění z křišťálové koule, ale značná dávka odhadu, byť kvalifikovaného, tam vždy zůstává.
Avšak ani to není hlavní důvod, proč je jedno, zda HDP klesá o desetinu nebo roste o šest desetin. Z HDP totiž popravdě nikdo nic nemá, je to abstraktní koncept. Toto číslo neříká, zda rostou nebo klesají reálné příjmy, neříká, jestli jsou veřejné rozpočty ve větším nebo v menším schodku. Jistě – platí určité celkové úměry. Když HDP roste, můžeme předpokládat, že životní úroveň bude růst také nebo bude alespoň stagnovat. Veřejný dluh by mělo být snadnější obsluhovat při růstu HDP, protože to by se měly zvyšovat daňové příjmy, měla by také klesat nezaměstnanost, takže stát by méně utrácel za sociální dávky a tak dále. Tyto konstrukce někdy platí a někdy také neplatí.
HDP je oblíbená hračka analytiků a dokonce i ti na přímou otázku řeknou, že význam tohoto ukazatele je spíše strategický než konkrétní. Takže pokud nyní letí internetem, že česká ekonomika neklesala, ale rostla, pak to každý jeden může posoudit nejlépe podle svojí konkrétní situace.
A jak je to vlastně s HDP a ekonomií jako vědou? Ekonomie je podle některých v podstatě matematická disciplína, podle jiných (i podle mě) je to věda společenská, tedy humanitní v pravém smyslu slova, je to věda o lidském chování. V takové vědě tedy nemusí mít několik desetin žádný význam, či naopak může být tento význam obrovský. Záleží vždy na celkovém kontextu, do kterého bude zasazen.
Ale k něčemu HDP opravdu je. Tím, že se počítá v podstatě stále stejně (nebo se dopočítává zpětně, pokud se změní metodika), pak popisuje trend, celkový pohyb, vývoj. V tom je jeho opravdový význam. A proto je potřeba správně interpretovat dodávaná čísla. Jakou změnu interpretace můžeme říci v případě, že z desetinného poklesu nám zpětně vznikne šesti desetinový růst? Velmi jednoduchý. Správný výklad těch čísel je v obou případech stejný – nikam se nehýbeme, stagnujeme, je to špatné a nejsou k dispozici žádné velké myšlenky, co s touto situací dělat. Bohužel.
